Georg Heinrich Ramberg se narodil 25. února 1786 (dle údaje v nobilitační listině už roku 1785) v Hannoveru. V devatenácti letech vstoupil roku 1805 do pruské armády, odkud odešel po uzavření Tilsitského míru. 21. září 1808 vstupuje jako kadet ex propriis do rakouského 2. hulánského pluku Schwarzenberg. 16. února 1809 získává hodnost podporučíka, od 1. května 1809 slouží v hodnosti nadporučíka u štábu c. k. generálního kvartýrmistra, hejtmanem se stává 12. srpna 1813, na majora je povýšen 9. ledna 1821 a na podplukovníka 23. února 1831. Plukovníkem se stává 5. listopadu 1835 při převelení k 25. pěšímu pluku, 20. srpna 1837 je přeložen k 36. pěšímu pluku. Hodnost generálmajora získal 21. dubna 1843, na polního podmaršálka byl povýšen 20. srpna 1848. Za zásluhy při dobytí vzbouřené Vídně v říjnu 1848 mu císař Ferdinand nejvyšším rozhodnutím z 22. listopadu 1848 udělil komandérský kříž Leopoldova řádu. Diplom byl vyhotoven až novým císařem Františkem Josefem I. 25. července 1849. Na základě řádových statut byl Georg Ramberg listinou ze dne 22. ledna 1850 povýšen do stavbu svobodných pánů, byl mu udělen titul Freiherr von a erb:
Ve stříbrném štítě je svisle postavené modré beranidlo s držadly po stranách. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby s modro – stříbrnými přikrývadly. Klenoty: I. paví kyta přirozených barev; II. beranidlo ze štítu; III. pět červených turnajských kopí s červenými hroty a s dvojcípými praporky, střídavě třemi modrými a dvěma stříbrnými, z nichž prostřední a oba pravé vlají doprava, zbývající dva doleva. Štítonoši jsou dva zlatí ohlížející se lvi s červeným jazykem stojící na zlaté arabesce.
Při plánovaném soustředění armády v Čechách a Uhrách byl roku 1850 jmenován velitelem pevnosti Terezín, jímž zůstal až do svého penzionování roku 1854. Zemřel v Teplicích 2. září 1855. Od roku 1817 byl ženat s Rosalií, dcerou královského saského generálmajora Hanse Augusta svobodného pána von Seydewitz, s níž měl tři syny, Arthura (* 4. září 1819), Hermanna (* 24. listopadu 1820) a Victora (* 18. ledna 1828), dceru Selmu (* 11. července 1822) provdanou za Roberta hraběte Pachtu z Rájova.
Wurzbach, Konstantin von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, XXIV. Wien 1875, s. 307-310.
Michal FIALA
