Nejvyšším rozhodnutím ze dne 2. března 1911 císař František Josef I. povýšil do uherského šlechtického stavu Zsigmonda Purjesze, dvorního radu a profesora medicíny na univerzitě v Kolozsváru, a udělil mu predikát belsőecseri (de/von Belsőecser). Listinou danou ve Vídni 22. června 1914 mu spolu se synem Bélou Zsigmondem Jánosem a dcerou Olgou Jolantou vzešlými z manželství s Paulou König udělil erb:
V modrém štítě leží na zeleném pahorku rozevřená kniha s červenou ořízkou a zlatou vazbou, na ní spočívá černě oděná paže držící Aeskulapovu hůl; vše je provázeno v pravém horním rohu zlatou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a černo – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý gryf s červeným jazykem držící před sebou oběma pařáty hořící pochodeň.
Királyi Könyvek, 72. kötet, 260, 261 oldal; 73. kötet, 166, 167 oldal.
Michal FIALA