Julius Payer (1841–1915) se narodil 2. září 1841 jako syn hejtmana hulánů Rudolfa Payera (1791–1855) v severočeských Teplicích. Šel v jeho stopách a po absolvování Tereziánské vojenské akademie roku 1859 byl povýšen na podporučíka II. třídy. Roku 1859 se účastnil bitvy u Solferina a v Itálii se zapojil i do dalšího konfliktu roku 1866. V bitvě u Custozzy 24. června se vyznamenal takovým způsobem, že jej císař František Josef I. vyznamenal Vojenským záslužným křížem.
V této době se ale již intenzivně zabýval horolezectvím a kartografií a podařilo se mu zmapovat část obtížně přístupných Alp. Roku 1868 byl jako expert přeložen do Vojenského kartografického ústavu ve Vídni a záhy přijal nabídku účastnit se polární expedice k severnímu polárnímu kruhu. Po návratu byl 29. listopadu 1870 vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy. Další polární výpravy se účastnil roku 1871 a následně v letech 1872–1874 spolu s geofyzikem Carlem Weyprechtem objevil zemi Františka Josefa. Po návratu byli oba oceněni rytířským křížem Leopoldova řádu. Payer údajně nebyl příliš nadšen, protože by prý raději Řád železné koruny II. třídy, s níž se pojil nárok na baronát. Protože ale měl jen hodnost nadporučíka, musel se „spokojit“ s Leopoldovým řádem.
Na základě obou řádů požádal panovníka o nobilitaci. Rytířský titul získal diplomem z 24. října 1876, jimž mu František Josef I. udělil titul rytíř Payer (Ritter von Payer) a erb:
V modrém štítě ledové pole přirozené barvy v polárním moři vzadu ohraničené hnědým pohořím, za kterým uprostřed vyniká zářící slunce obklopené dvěma soustřednými zlatými kružnicemi. Slunce je překryto rakousko-uherskou námořní obchodní vlajkou na zlaté žerdi zakončené zlatou koulí a vyrůstající z vrchu pohoří. V pravém horním rohu štítu se vidí zlatá polární hvězda. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby s modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na pravé jsou dvě zavřená křídla – přední modré se zlatou hvězdou, levé stříbrné. Z levé pak vyrůstá stříbrný polární medvěd. Pod štítem je modrá páska ze stříbrným heslem PER ASPERA AD ASTRA.
Roku 1876 se Payer oženil s Fanny Kannovou rozenou Gumperzovou (*1845), která se kvůli němu rozvedla. V roce 1877 se jim narodila dcera Oliva Julia Fanny a v roce 1881 syn Julius Franz Joseph.
Nedlouho po uzavření sňatku začal Julius rytíř Payer studovat malířství. Jeho monumentální malby s tématy z Arktidy získaly značnou popularitu a část z nich je dnes uložena ve vídeňských muzeích. Řadu let žil v Paříži a do Rakouska se vrátil až po rozpadu svého manželství roku 1890. Na počátku 20. století ovšem upadl téměř v zapomenutí a jeho finanční situace se značně zhoršila. V roce 1903 mu však panovník přiznal čestnou penzi ve výši 6000 korun, čímž jej finančně zajistil. Julius rytíř Payer zemřel 30. srpna 1915 v Bledu, kde na sklonku života často pobýval.
