Pálffy z Erdödu, svobodný pán z Újezda

Rod Pálffyů patří k nejváženějším uherským rodům. Jeho příslušníci žili nejen v Uhrách, ale také v řadě dalších zemí monarchie. Českou linii založil hrabě Rudolf (1750-1803), který se roku 1782 oženil s Antonií hraběnkou Kolowrat-Krakowskou (1763-1842). Jeho vnuk Eduard (1836-1915) zdědil po svém vzdáleném příbuzném Janu Nepomuku (Hanuši) hraběti Kolowrat-Krakowském-Nowohradském (1794-1872), posledním členovi březnické větve rodu, jeho alodní statky Březnice, Hradiště a Meklín. Další Hanušem Kolowratem držené statky, fideikomisy vymřelých linií Nowohradských a Liebsteinských z Kolowrat, přešly na dědice z rodu Kolowratů.

Eduard Pálffy spolu se zmíněnými statky získal také nárok na erb a predikát svobodných pánů z Újezda (původně Jeníšků z Újezda) a to na základě povolení testamentárně odkázat tyto rodinné atributy, které bylo 20. dubna 1725 uděleno baronu Janu Josefovi z Újezda (†1728), poslednímu členovi tohoto rodu. Znak a predikát přešel nejprve na Kolowraty a později, na základě dalšího povolení uděleného 6. dubna 1871 Hanuši Kolowratovi, na Pálffye.

Krátce na to, co Eduard Pálffy zdědil po Hanuši Kolowratovi Březnici a další statky, požádal císaře o povolení změny znaku a jména, které mu císař udělil nejvyšším rozhodnutím z 24. června 1873. Certifikátem c. k. ministerstva vnitra mu pak bylo potvrzeno právo psát se hrabě Pálffy z Erdödu, svobodný pán z Újezda (Graf Pálffy von Erdöd, Freiherr von Ujezd) a spojit erby obou rodin:

Polcený štít. V pravém modrém poli vyniká za zeleným trojvrším kolo, ze kterého vyrůstá jelen, obojí zlaté. Levé pole šikmo černo-zlatě dělené s jednorožcem střídavých tinktur s červeným jazykem . Na štítě stojí koruna svobodných pánů a na ní dvě korunované turnajské přílby. Z pravé s modro-zlatými přikrývadly vyrůstá zlatý jelen, z levé s černo-zlatými přikrývadly muž v černém šatu se zlatým šňůrováním, límcem, manžetami a opaskem a se zlatým palcátem v pozdvižené pravici. Za štítem vně přileb jsou dva praporce – pravý kosmo, levý šikmo. Pravý stříbrný se stříbrným ratištěm a hrotem nese hrotem doprava otočený položený modrý štít se třemi stříbrnými kůly a modrou pravou volnou čtvrtí se dvěma stříbrnými břevny, který je nahoře provázený nápisem ALTENBURG a dole HEDERVAR. Ratiště a hrot levého praporce jsou zlaté, praporec stříbrný a nese hrotem doleva otočený položený štít, ve kterém jsou pod zlatou hlavou se dvěma červenými břevny v zeleném poli tři stříbrné kůly. Štítonoši jsou dva odvrácení zlatí lvi držící jednou tlapou, pravý levou, levý pravou, štít a v druhé stříbrný palcát, kteří stojí na modré pásce se zlatým heslem VIRTUTE ET ANIMO.

Březnické panství a další statky zdědil po Eduardovi jeho jediný syn Jan Nepomuk (1872-1953), kterému byl majetek za diskutabilních okolností roku 1945 vyvlastněn podle Benešových dekretů. Rod dnes žije v Rakousku.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com