Listinou danou ve Vídno 26. října 1837 císař Ferdinand I. potvrdil bratřím Josephovi, Ignatiovi a Constantinovi Adelsbergům, synům pešťského velkoobchodníka Sigismunda Adelsberga a jeho manželky Juliany Drexler, držbu statku Jabuka v temešském komitátu, změnil jim příjmení na Nemeshegyi, udělil predikát de Jabuka a erb:
Dělený štít. Nahoře ve stříbře stojí mezi zelenými horskými údolími doleva obrácený prostovlasý muž foukající z železné sklářské píšťaly s dřevěným náústkem skleněnou nádobu, od níž obloukem vzhůru doprava stoupají čtyři postupně se zvětšující červené hvězdy; z pravého okraje pole vyniká stříbrná dílna s červenými střechami a za ní keř. Dole v modrém pluje přes Dunaj protékající mezi zelenými břehy obchodní loď s napnutou plachtou a červeno – stříbrno – zelenými praporci na stěžni a čeleni; na vzdálenějším břehu vlevo stojí stříbrná věž s červenou střechou pokračující k okraji štítu stříbrnou zdí, pod horním okrajem štítu je v pravém horním rohu zlaté slunce a vpravo od věže stříbrný půlměsíc. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě černá rozevřená křídla, mezi nimi rostoucí prostovlasý Maďar v červeném, zlatě premovaném oděvu držící v pravici zlaté jablko s listy, v levici zralý vinný hrozen s listy a úponky.
Királyi Könyvek, 66. kötet, 583-586 oldal.
Michal FIALA
