Nagy de Dévaványa

V Gödöllő 31. května 1911 povýšil František Josef I. dr. Sándora Nagye, poslance pralamentu, do uherského šlechtického stavu a udělil mu predikát dévaványai (de/von Dévaványa); spolu s ním povýšil do uherského šlechtického stavu ještě Sándora a Imreho Grosze, velkostatkáře v  Üszögu, a udělil jim predikát üszögi (de/von Üszög). 19. června 1912 vydal František Josef Sándoru Nagyovi jeho synu Istvánovi a dcerám Iloně, provdané za Felixe Lindenbauma, a Julisce, provdané za Károlye Latzera, vzešlým manželství s Irmou Grosz diplom, v němž jim uděluje predikát dévaványai a erb:

V modrém štítě jsou vedle sebe dvě stříbrné lilie, pod nimi zlatá hvězda. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem, který má přes oči uvázaný stříbrný šátek a v pravé tlapě drží zlaté váhy se stříbrnými miskami.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com