Rod Morawitzů (původně též Marowitz, Morwitz) pochází z moravské Třeště. V soupisu familiantských rodin zdejší židovské obce z roku 1787 sice jejich jméno chybí, v nejstarší matrice židovské obce města Třešť z let 1785-1852 však rodina Simona Marowitze (zemř. 1850) uvedena je.
Mladší šlechtickou větev založil jeho nejstarší syn Abraham (1785-1854), obchodník v Třešti. Jeho vnuk Karl Morawitz (1846-1914), bankéř a později prezident Anglo-rakouské banky (Anglo-österreichische Bank), byl roku 1913 povýšený do rytířského stavu.
Starší nobilitovaná linie pochází od třetího Simonova syna Salomona (1794-1865), který roku 1840 konvertovali ke katolictví a přijal jméno Vincenz Stephan. Měl Vinzenz Stephan měl s Barbarou Kernovou sedm synů: Heinricha (1828-1898), Aloise (1830-1910), doktora filozofie a práv a dvorního a soudního advokáta, Karla (1833-1911), hlavního pokladníka Severní dráhy císaře Ferdinanda, Ludwiga (1834-1890), c. k. majora, Rudolfa (1837-1903), Viktora (1841-1913), doktora práv a radu vrchního zemského soudu a Vincenze (1844-1904).
První dosáhl nobilitace nejmladší Vincenz. Věnoval se podnikání a jeho hlavním oborem se stalo finančnictví, zejména problematika státních půjček. Šlechtický titul získal nejvyšším rozhodnutím Františka Josefa I. daným v Budapešti 21. prosince 1882 a to bez taxy. Listinou z 15. ledna 1883 získal predikát šlechtic Morawitz (Edler von Morawitz) a erb:
Modro-zlatě polcený štít. V pravém poli stojí na zeleném trávníku stříbrný kostel v gotickém slohu s vysokým štítem s černým portálem (a k němu vedoucími schody) zakončeným křížem mezi dvěma štíhlými, křížem zakončenými věžemi se zlatými zvony. V levém poli jsou tři modré růže se zlatými semeníky a okvětními listy nad sebou. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou tři modré růže nad sebou mezi stříbrno-modře a modro-zlatě dělenými rohy.
Na konci 19. století získali šlechtický titul s čestným titulem „šlechtic“ i jeho bratr a synovec. Aby se o nich odlišil, nechal si ministerským certifikátem ze dne 29. června 1903 predikát Morawitz šlechtic z Umpergu (Morawitz Edler von Umperg).
Jeho bratr Rudolf byl c. a k. důstojníkem a roku 1896 dosáhl hodnosti plukovníka. Po více než třicetileté službě využil privilegia, které na základě výnosu Marie Terezie měl, a požádal o nobilitaci. Listinou z 30. března 1897 jej císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu s predikátem šlechtic Morawitz (Edler von Morawitz) a udělil mu erb totožný se znakem jeho bratra Vincenze.
Protože se Rudolf nikdy neoženil, požádal o přenesení titulu na synovce Heinricha (1865-1953), který byl synem jeho nejstaršího bratra Heinricha (1828-1898). Panovník žádost schválil nejvyšším rozhodnutím z 27. března 1899, přičemž přislušná listina byla vydána 10. května 1899. Ministerským certifikátem z 12. července 1905 si pak Heinrich nechal udělit predikát Morawitz šlechtic z Cadia (Morawitz Edler von Cadio).
