Misesové jsou původně židovskou rodinou z rakouské Haliče. Jejím prvním známým předkem byl velkoobchodník s textilem a majitel realit Efraim Fischel Mises (zemř. 1842), který za své zásluhy získal právo usadit se ve Lvově. S Chanou Rappaportovou měl syna Mayera Rachmiela (1801-1891). Ten působil pracoval v rodinné firmě, po otcově smrti ji převzal a zásadním způsobem rozšířil. Založil také řadu poboček, z nichž jedna působila od roku 1856 i ve Vídni. V revolučním roce 1848 se Mises sblížil s polskými liberály a spolupracoval s jejich vůdcem Franciszkem Smolkou. Téhož roku byl jmenován do městské rady a jejím členem zůstal i po obsazení Lvova rakouskými vojsky. Roku 1850 se stal členem lvovské obchodní a živnostenské komory a od roku 1874 byl předsedou zdejší izraelitské náboženské obce. Bez blíže uvedených důvodů byl nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. ze 30. dubna 1881 bez taxy povýšen do šlechtického stavu a listinou ze 13. července téhož roku získal čestný titul šlechtic (Edler) a erb, ve kterém můžeme najít biblické desatero:
Stříbrno-modře čtvrcený štít, přes který je položeno červené kosmé břevno, v němž se vidí stříbrná růže mezi dvěma stříbrnými hvězdami. Ve druhém poli je stříbrná Merkurova hůl, ve třetím pak otevřená kniha v červené vazbě, do které jsou vepsány římské číslice od I. do X. tak, že čísla I. až V. jsou na pravé a VI. až X. na levé straně. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými a modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou zavřená křídla – přední dělené stříbrno-modře, zadní stříbrno-červeně.
Mayer Rachmiel šlechtic Mises se roku 1819 oženil s Rosou, dcerou Hirsche Halberstamma, obchodníka z haličského města Brody. V manželství se narodilo pět dětí – tři dcery a dva synové. Starší Abraham zemřel bezdětný a rod tak pokračoval prostřednictvím mladšího Hirsche (zemř. před 1891). Z jeho dětí vynikl zejména Arthur šlechtic Mises (1836-1910), vrchní inženýr a stavební rada ministerstva železnic, který byl pověřen vybudování černovické dráhy. Oženil se s Adele Landauovou (1858-1920), původem ze staré židovské rodiny z Brodů, jejíž strýc Joachim Landau byl poslancem rakouské říšské rady.
Arthur zřejmě konvertoval ke katolictví a katolíky byly i jeho děti. Ze tří synů nejmladší Karl zemřel v dětském věku na spálu. Nejstarší Ludwig (1881–1973) proslul jako vynikající ekonom, filozof a spisovatel, spoluzakladatel sociálně ekonomické rakouské školy (Austrian school) vycházející ze zásad liberalismu a volného trhu. (Dalšími jejími významnými přívrženci byli např. Carl Menger, učitel rakousko-uherského korunního prince Rudolfa, či nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974 Friedrich von Hayek).
Po většinu života působil jako pedagog. Počátkem 20. století se stal sekretářem vídeňské obchodní komory a živnostenské komory, krátce nato, roku 1913 se však habilitoval a při svém povolání učil nejprve na obchodní akademii, poté na Vídeňské univerzitě. Roku 1934 Mises opustil Rakousko a usadil se v Ženevě, kde působil jako profesor na Institutu mezinárodních studií. Roku 1940, z obav před německou rozpínavostí, ale emigroval (jako řada jiných židů) do USA a usadil se v New Yorku, kde až do roku 169 působil jako hostující profesor na New York University. V USA se stal stoupencem panevropského hnutí Richarda hraběte Coudenhove-Kalergiho. Byl jedním ze ze zakládajících členů prestižní Montpelerinské společnosti (Mont Pelerin Society) roku 1974, mezinárodní organizace sdružující ekonomy, intelektuály, přední byznysmeny a další osobnosti, kteří jsou stoupenci klasického liberalismu. Jeho jméno dnes nese Ludwig von Mises Institute sídlící v Auburn v Alabamě.
Ludwigův mladší bratr Richard (1883-1953) je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších matematiků 20. století. Po studiích a zisku doktorátu na vídeňské univerzitě a habilitaci na brněnské technice působil v Německu, kde byl jmenován profesorem štrasburské univerzity a získal pruské občanství. Jeho úsilí o zisk profesury na brněnském Vysokém učení technickém přerušila první světová válka. Protože se zabýval se také konstrukcemi letadel, stal se za války zkušebním pilotem a leteckým instruktorem. Po uzavření míru žil v Německu a roku 1919 byl jmenován ředitelem a řádným profesorem Institutu aplikované matematiky při Berlínské univerzitě. Když se roku 1933 dostala k moci NSDAP, dostal se Richard von Mises do obtíží. Byl sice římským katolíkem, pro německé rasové zákonodárství byl ale zásadní jeho původ. Emigroval proto do Turecka, kde v Istambulu založil katedru Teoretické a aplikované matematiky. Roku 1939 přijal americkou nabídku a přesídlil do USA. Od roku 1944 působil jako profesor aerodynamiky a aplikované matematiky na univerzitě v Harvardu. Roku 1943 zde oženil s Hildou Geiringerovou (1893-1973), původem z vídeňské židovské rodiny, svou bývalou asistentkou z Berlína, která jej následovala do tureckého i amerického exilu.
