Mikuláš Merz pocházel z Olomouce a na pražské univerzitě studoval práva. Když se Švédové roku 1648 zmocnili Malé Strany a Hradu, vstoupil do studentské setniny a vynikl v ní nevšední statečností. Byl nejprve mušketýrem, později pikenýrem, zástupcem strážmistra a naposledy strážmistrem. Projevoval údajně zvláštní bedlivost při rozdělování střeliva a jiných válečných potřeb, kterých byl nedostatek, platně pomáhal při zdokonalování opevnění a osvědčil se při šarvátkách s nepřítelem. Vyznamenal se především při hájení Rejdiště, Karlova mostu a při bojích o Horskou bránu, kde byl po výbuchu miny odlétajícím kamením raněn na hlavě tak vážně, že upadl do bezvědomí a byl s ostatními raněnými a mrtvými odtažen do města. Za tyto zásluhy byl králem Ferdinandem IV. dne 16. září 1652 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Pickenhaltu (von Pickenhalt) a byl mu udělen erb:
Ve středu stříbrno-modře čtvrceného štítu se vidí zlatá hvězda. V prvním a čtvrtém poli je krví postříkaný kámen, ve druhém a třetím stojí nahý, zeleným věncem korunovaný muž v bílém plášti, který drží v pravici znamení planety Mars. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři paví pera - modré, stříbrné a zlaté. Prostřední je provázeno praporky na zlatých ratištích - vpravo zlatým, vlevo modrým.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
