Listinou danou ve Vídni 15. listopadu 1906 povýšil císař František Josef I. Miklóse Mattaniće, penzionovaného titulárního majora, za více jak čtyřicet let služby v armádě s účastí na taženích v letech 1859, 1866 a 1878, spolu se syny Tamásem a Rudolfem vzešlými z manželství s Jozefou Todorović, do uherského šlechtického stavu, uděluje jim predikát gospići (de/von Gospić) a erb:
Dělený štít. Nahoře v červeném jsou dva zkřížené meče se zlatým jilcem a záštitou provázené čtyřmi zlatými hvězdami. Dole v modrém stojí na zeleném pahorku zlatá kvádrovaná pevnost s cimbuřím o devíti stínkách prolomená černou bránou s polospuštěnou zlatou mříží provázenou dvěma kruhovými střílnami, se třemi věžemi s cimbuřím o čtyřech stínkách a s červenými střechami, prostřední je vyšší a je prolomena dvěma okny pod sebou, postranní jsou nižší a mají jen jedno okno. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná paže se zlatými okraji plátů držící v nahé pěsti šavli se zlatým jilcem a záštitou.
Királyi Könyvek, 71. kötet, 725-727 oldal.
Michal FIALA