Jan Marek Marci (1593-1667) se narodil v Lanškrouně. Studoval nejprve v Jindřichově Hradci, potom v Olomouci filozofii a teologii. Nakonec se ale rozhodl pro kariéru lékař a vystudoval tento obor na pražské univerzitě. Důvodem tohoto kroku mělo být jeho chatrné zdraví a komplikovaná oční choroba.
Marci získal roku 1625 titul doktora lékařství a usadil se na Starém Městě pražském, kde od roku 1635 vlastnil výstavný dům ve Svatohavelské čtvrti č.p. 472 U Svinů (též U zlaté svině), který koupil za 5000 zl. od Hendricha Libštejnského z Kolovrat. Již jako věhlasný lékař se stal profesorem na lékařské fakultě (později také několikanásobným děkanem lékařské fakulty) a zemským lékařem v Čechách. Roku 1640 navštívil Řím a roku 1642 byl zvolen Karlovou univerzitou za komisaře s cílem urovnání dlouholetých sporů mezi Karolinem a Klementinem.
Po útoku Švédů na Prahu roku 1648 inicioval obnovení studentské legie a sám se stal jedním z jejích důstojníků. Jeho věhlas byl znám i mezi Švédy, kteří Marciho služeb příležitostně využívali. Marci pečoval např. o Františka ze Šternberka vážně raněného při švédském vpádu na Malou Stranu, jenž ale navzdory jeho péči zemřel. Krátce nato jej švédský generál Wittenberg požádal, aby léčil jeho těžce nemocnou manželku, která navzdory jeho péči zemřela v srpnu 1648. Počátkem října 1648 byl Švédy na Malé Straně zadržen a propuštěn teprve v nedlouho před koncem obléhání, začátkem listopadu 1648. Po uzavření vestfálského míru byl Marci roku 1649 jmenován císařským radou. Za své zásluhy byl císařem Ferdinandem III. povýšen 19. října 1654 do českého vladyckého stavu s predikátem z Kronlandu a byl mu udělen erb, ve kterém se objevila i velmi neobvyklá figura – duha, narážka na Marciho studie o lomu a rozkladu světla:
Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo zlatá koruna, vlevo stříbrná orlice se zlatým sluncem na prsou. V hlavě štítu, nad oběma figurami, se vidí zeleno-červeno-zlato-červeno-zelená duha. Na štítě stojí korunovaná kolčí přílba s přikrývadly modrými se stříbrnými okraji a stříbrnými. Klenotem jsou dvě křídla - pravé nahoře stříbrné, dole modré se stříbrným okrajem a levé nahoře modré se stříbrným okrajem a dole stříbrné.
Byl také osobním lékařem Ferdinanda III. Po vytvoření Karlo-Ferdinandovy univerzity roku 1654 se stal protektorem světských fakult a roku 1662 byl zvolen rektorem. Přátelsky se stýkal s Bohuslavem Balbínem, kterého vyléčil z vážné choroby, a byl autorem řady odborných studií. Některými svými experimentálními poznatky ve spektroskopii a fyzikální optice předešel Newtona, Grimaldiho a Boylea. Ve stáří vstoupil do jezuitského řádu a zemřel v Praze roku 1667.
Jan Marek měl řadu potomků. Jeho syn Ludwig učinil roku 1674 závěť ve prospěch své sestry Barbory Cecilie Marci († zřejmě 1680) a odkázal jí mlýn pod vsí Michle (zvaný Pod Michlí) zděděný po otci, který jí měl připadnout po jeho smrti či v případě, že by vstoupil do duchovního řádu. Dalším synem Jana Marka byl Jan Jiří († před 1672), který se roku 1658 stal doktorem lékařství. Oženil se s Juditou Magdalenou z Bavorova (†1675). Ta se po jeho smrti podruhé provdala za rytíře Adama Šmuhaře z Rochova a roku 1672 prodala své švagrové Barboře Cecilii Marci čtvrtinu mlýna řečeného Pod Michlí za 70 zl. rýnských a zbytek mlýna (zřejmě část, která nepatřila Ludwigovi Marci) jí odkázala v poslední vůli z roku 1675. Kšaft byl ale napaden vdovcem Adamem Šmuhařem, jemuž Barbora Cecilie musela na základě rozhodnutí soudu z roku 1676 vyplatit náhradu ve výši 59 zl. rýnských a 47 kr.
Jméno Jana Marka Marciho nese od roku 1990 Spektroskopická společnost, která vznikla jako Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse při Ústavu chemické metalurgie a metalografie Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství Českého vysokého učení technického roku 1954. Společnost uděluje od roku 1977 uděluje za přínos k poznání ve spektroskopii Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu. Marciho jménem byl také roku 1970 pojmenován měsíční kráter o průměru 25 km ležící v poloze 22,6 N a 167,0 W.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
