Zakladatelem tohoto rodu v habsburské monarchii byl William (Wilhelm, Guilliemus) O’Kelly of Aghrim (cca 1670–1751). Narodil se v Aughrim v irském hrabství Galway jako potomek velmi staré irské šlechtické rodiny Ó Ceallaigh, která zde vlastnila nemalý majetek.
Původně William studoval v Lovani a Paříži, ale na sklonku 17. století se usadil ve Vídni. Byl vynikajícím odborníkem v oblasti heraldiky a nějaký čas působil jako erbovní král (roi d´armes) v Henegavském hrabství v Rakouském Nizozemí. Ve Vídni získal titul doktora filozofie a licenciát práv. Roku 1705 byl císařem Josefem I. jmenován profesorem filozofie, heraldiky a genealogie na dolnorakouské rytířské akademii, kde později přednášel i obecné dějiny. Formálně O’Kelly zastával od 14. června 1707 funkci erbovního krále (Armorum rex) Říšské kanceláře, ale až do své smrti poskytoval své služby též ostatním dvorským kancelářím ve Vídni. Stal se zakladatelem moderní heraldiky v podunajské monarchii a některé jeho předpisy platily až do roku 1918.
Dne 10. ledna 1714 byl povýšen do říšského rytířského stavu a získal malý palatinát. Protože jeho manželství s Johannou Elisabeth von Conta (†1716) zůstalo bezdětné, adoptoval 13. října 1750 svého prasynovce, profesora lékařské fakulty pražské univerzity, Williama (Guilliema) MacNevina (později se psal MacNeven) of Cranagh-MacNevin (zřejmě 1713/14–1787). Ten se narodil na irském hradě Ballinahown jako syn Hugha MacNevina a Honorie O´Kelly. jejíž rodina toto sídlo vlastnila. Záhy ale odešel do Evropy a v Paříži začal studovat lékařství. Ve studiích pokračoval od roku 1743 v Praze, kde tehdy žila početná a vlivná irská komunita. Zde také o čtyři roky později promoval a od roku 1747 působil jako mimořádný profesor. V roce 1754 se stal řádným profesorem a na doporučení blízkého spolupracovníka Marie Terezie Gerharda van Swieten také ředitelem lékařské fakulty s právem dohledu nad ostatními kolegy a rozsáhlými organizačními kompetencemi.
Listinou danou ve Vídni 20. září 1753 Marie Terezie dodatečně schválila MacNevenovu adopci a zároveň jej povýšila do starého rytířského stavu, přiznala mu predikát jeho strýce O’Kelly ab Aughrim a potvrdila mu erb:
V modrém štítě je stříbrná krokev s dvěma červenými růžemi a s červeným tlapatým křížem mezi nimi doprovázená třemi zlatými hvězdami. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. věž s polospuštěnou zlatou mříží v bráně dvěma okny a s cimbuřím o třech stínkách, na němž doprava kráčí chrt s červeným jazykem a zlatým obojkem, přikrývadla červeno – stříbrná; II. dvě rozevřená černá křídla, mezi nimi kříž ze štítu, přikrývadla modro – zlatá.
Téhož dne získal také český inkolát.
Dalším diplomem ze 17. listopadu 1767 byl Wilhelm MacNeven O’Kelly ab Aughrim jako děkan lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity povýšen do stavu svobodných pánů. Při této příležitosti mu byl polepšen erb:
Polepšení spočívalo v přidání koruny svobodných pánů a dvou stříbrných chrtů s červeným jazykem a zlatým obojkem na pásce s devizou FORTITER AV FIDELITER.
Kolem roku 1770 si baron MacNeven nechal architektem Palliardim přestavět palác v Pasířské (dnes Palackého ulici), který později přes rod Lankischů z Hornic, Měchurů a manželku Františka Palackého přešel na rodinu Riegerů, jejíž dědicové jej vlastní dodnes.
Rod vymřel krátce po druhé světové válce v Brazílii.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
