Josef Löderer se narodil 1. prosince 1860 v Sankt Pöltenu, ale domovsky příslušný byl do Brna. Do armády vstupuje 8. srpna 1882 jako poručík u praporu polních myslivců č. 16. 1. května 1888 se stává nadporučíkem, 1. května 1894 hejtmanem. 1. května 1907 je povýšen na majora a přeložen k pěšímu pluku č. 92, v této hodnosti je 14. září 1907 přeložen k pěšímu pluku č. 8. 24. dubna 1911 je přidělen ke 2. sborovému velitelství a 1. května 1911 je povýšen na podplukovníka. 28. června 1913 je přidělen na ministerstvo války ve funkci expedičního ředitele příslušného jako nadpočetný k 8. pěšímu pluku. 1. května 1914 je povýšen na plukovníka. Počátkem roku 1915 je na vlastní žádost převelen na frontu. Koncem března se s pěším plukem č. 3 zapojil do poziční války u Gorlice, během květnové ofenzivy se ve svazku 11. německé armády účastní bojů u Krosna. Jako velitel 20. pěšího pluku byl 19. května 1915 raněn u Jaroslau (dnes Jarosław, Polsko). Po svém návratu na frontu velí 56. pěšímu pluku v bojích na Wolice jižně od Chełmu, kde onemocněl a musel opustit bojiště. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař František Josef I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. března 1916 povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 1. dubna 1916 udělil Josefovi von Löderer erb:
Ve štítě je zlaté cimbuřové břevno se stínkami postavenými proti sobě provázené nahoře v modrém zlatou hvězdou a zlatou lilií vedle sebe, dole v zeleném zlatou loveckou trubkou se dvěma zlatými třapci. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a zeleno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla dělená břevnem ze štítu modro – zeleně, mezi nimi přirozené vřeteno.
Michal FIALA
