Listinou danou v Ischlu 25. srpna 1868 povýšil císař a král František Josef I. Henrika Lévaye, ředitele Prvního uherského všeobecně zajišťovacího spolku (Első Magyar Általános Biztosító Társaság), do uherského šlechtického stavu, udělil mu predikát kisteleki (de/von Kistelek) a erb:
Štít je rozdělen červenou špicí, v níž je na zeleném trávníku podélně protékaném stříbrnou řekou zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou. Vpravo ve zlatě jsou tři přirozené včely (2,1). Vlevo v modrém jsou tři zlaté obilné snopy. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, modré, zlaté a červené.
20. ledna 1886 povolil František Josef I. přenesení šlechtictví a predikátu na tajemníka hlavního zastoupení Prvního uherského všeobecně zajišťovacího spolku v Szegedu Ignácze Lévaye.
Henrik Lévay de Kistelek byl 22. dubna 1897 povýšen do uherského baronského stavu, byl mu udělen mu titul Nagyságos a polepšen erb:
Štít, klenot a přikrývadla zůstaly nezměněny, přibyli dva zlatí lvi s červeným jazykem na bronzové arabesce jako štítonoši a modrá páska se zlatou devizou LABOR HONORAT.
Protože Henrik nezanechal potomstvo, povolil František Josef I. listinou danou v Ischlu 21. srpna 1905 přenesení baronátu, predikátu a erbu na jeho bratra Istvána, jeho syny Lajose, Józsefa a Ferencze a dceru Rózu-Ilónu, provdanou za Vilmose Soltésze, všechny vzešlé z manželství s Márií Beer.
Király Könyvek, 68. kötet, 48-50, 641 oldal, 70. kötet, 231-237 oldal, 71. kötet, 523-526 oldal.
Michal FIALA
