Anton Leinner se narodil roku 1813 ve Štýrském Hradci. Do armády byl odveden 30. října 1826 jako plukovní kadet u pěšího pluku č. 27. 1. ledna 1831 se stává desátníkem, 1. května 1831 kadetem, 28. července 1833 fendrychem. 1. prosince 1838 dosahuje hodnosti podporučíka 1. třídy, 1. září 1844 je povýšen na nadporučíka a 15. července 1848 na místokapitána. Hodnost hejtmana 1. třídy získává 16. května 1849 a v ní je k 1. září 1852 penzionován. Na odpočinku pobývá do 9. srpna 1854, od 10. srpna 1854 je umístěn na pevnostním velitelství v Raguse (dnes Dubrovník) jako hejtman 1. třídy a místní velitel. Slouží až do 31. března 1861, pak je odeslán na trvalý odpočinek. 7. září 1882 získává hodnost majora na odpočinku. Účastnil se tažení v letech 1848 a 1849. Za statečné chování jej císař František Josef I. vyznamenal Řádem Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací uděleným nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. září 1849. Jako velitel v Raguse se zúčastnil též války s Itálií roku 1859. Na základě Řádu Železné koruny jej císař listinou danou ve Vídni 14. prosince 1884 povýšil do rytířského stavu, udělil mu predikát rytíř/Ritter von a erb:
Ve zlatém štítě vyniká černý orel s červenými jazyky z modré špice, v níž je zeď s cimbuřím zalomená do rohu, na každé straně s dvěma střílnami vedle sebe, převýšená zlatým hořícím granátem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí černá orlice s červeným jazykem, přikrývadla černo – zlatá; II. rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou, přikrývadla modro – zlatá.
Michal FIALA
