Charles–François Le Brun (1739-1824) se narodil v La Boucheliére v Normandii 19. března 1739 Paulu Le Brunovi sieuru de La Seniére (1708–1782), královskému sekretáři a od roku 1777 kancléři parlamentu v Grenoblu, a Louise Le Crosnier (1710–1783). Jeho starší bratr Jean–Baptiste Le Brun de Rochemont (1736–1822) byl roku 1808 jmenován hrabětem císařství.
Rychlý vzestup Charles–Françoise Le Bruna nastal roku 1795, kdy se stal finančním poradcem Direktoria. Po brumairském převratu roku 1799 a vytvoření konzulátu byl prvním konzulem Napoleonem Bonapartem jmenován (formálně zvolen) třetím konzulem, ovšem jeho politický vliv byl malý. Po vzniku císařství a zřízení velkých úřadů císařství jej Napoleon I. roku 1806 jmenoval arcipokladníkem. Kromě toho zastával úřad generálního guvernéra Ligurie.
Přestože byl proti obnovení šlechty, přijal 24. dubna 1808 titul knížete císařství, který byl spojen s úředem arcipokladníka, a vévody z Plaissance/duc de Plaissance a erbem:
V černém štítě stojí na zlatém podstavci zlatá, čelně hledící vlčice převýšená dvěma stříbrnými šindel. Modrá hlava posetá zlatými včelami (kníže-velkohodnostář). Na štítě baret vévody s přikrývadly, štít ovinut kolanou řádu Čestné legie. Vše položeno na modrém plášti posetém zlatými včelami a podšitém hermelínem, který splývá z knížecí čepice velkohodnostářů císařství.
Zemřel 16. června 1824, Saint–Mesme v Îsle–de–France.
Po jeho smrti se stal dědicem, 2. vévodou de Plaissance a francouzským pairem syn Anne–Charles (*1775-1859), který ale neměl s manželkou Sophie de Barbé–Marbois (1785-1854) žádné děti.
Druhorozený syn vévody Alexandre–Louis–Jules Le Brun (1780, †Lepiel [ruská část Polska, dnes Bělorusko], 24. listopadu 1812), velitel eskadrony a plukovník jízdy získal 3. května 1810 titul barona císařství s predikátem de Plaissance/baron de Plaissance et de l’empire a erb:
Uvnitř stříbrné zubaté bordury v černém poli na zlatém podstavci zlatá, čelně hledící vlčice převýšená dvěma stříbrnými šindely. Volná čtvrť barona–vojáka.
Jeho syn Charles–Louis–Alexandre (1811–1872) z manželství s Adèle–Louise Bérardovou (1790–1811) se roku se stal 3. vévodou de Plaissance. S manželkou Marie–Anne–Wilhelmine–Alexandrine–Elisabeth, dcerou maršála Berthiera měl pouze dceru Jeanne (1835–1920) provdanou za Armand–Urbaina de Maillé de La Tour–Landry (1816–1903).
Vévodský titul přešel na jejího syna Louise–Armanda–Josepha de Maillé de La Tour–Landry (1860–1907) a po něm na jeho syna Armand–Louis–Josepha Françoise (1892–1913). Rod vymřel jeho strýcem, 6. vévodou Françoisem–Charlesem–Edmondem–Mariem (1862–1926).
Dcera 1. vévody Sophie–Eugénie Le Brun (1787–1851) se provdala za Adriena Godarda d’Aucour de Plancy.
----------
Philippe Lamarque: L’Héraldique Napoléonienne. Saint–Étienne 1999, s. 56, 209, 540, tab. VI, 68.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
