Karl Ferdinand Max Lanna se narodil 6. února 1869 v chorvatském Zadaru, ale domovsky příslušný byl do Hluboké v Čechách. Do armády nastoupil v nejnižší hodnosti 14. února 1886 k pěšímu pluku č. 14, kde 20. února 1886 získává hodnost titulárního četaře. Už 18. srpna 1886 se stává kadetem pěšákem titulárním četařem u pěšího pluku č. 43, kadetem desátníkem titulárním šikovatelem je od 6. října 1886 a kadetem zástupcem důstojníka od 1. srpna 1887. Hodnosti poručíka dosahuje 1. května 1889. Spolu s povýšením na nadporučíka je 1. listopadu 1893 převelen k pěšímu pluku č. 63. 1. prosince 1893 je přidělen k vojenskému zeměpisnému institutu, 1. května 1896 se vrací k 63. pěšímu pluku. 1. listopadu 1900 je jakožto čerstvě povýšený hejtman převelen k 68. pěšímu pluku, ve stejné hodnosti putuje 1. listopadu 1903 k 27. pěšímu pluku, 1. listopadu 1908 k 1. pěšímu pluku, kde je 1. listopadu 1912 povýšen na majora a 1. května 1915 na podplukovníka. 20. července 1915 je jmenován velitelem 20. praporu polních myslivců, tam je povýšen na plukovníka. 10. února 1918 je pověřen velením pěšího pluku č. 6. Po vypuknutí Velké války se účastnil bojů u Engelsbergu v Haliči, u hory Majdan, Zubowa, Srednie Góry a Palahycze, poté se dostává na sočskou frontu do prostoru Flitsch (dnes Bovec, Slovinsko) a Seetalu. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 10. června 1918 povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 30. srpna 1918 mu udělil predikát von Monte Rombon a erb:
Ve štítě je šikmé zlaté břevno provázené nahoře v černém zlatě obrněnou paží držící v obrněné pěsti meč se zlatým jilcem a záštitou, dole v červeném dvěma stříbrnými růžemi nad dvěma stříbrnými liliemi. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené stříbrno – červeně, zadní zlato – černě.
Karl Ferdinand Max Lanna von Monte Rombon měl tři děti. Syn Erwin (*1894) byl nadporučíkem dělostřeleckého pluku č. 5, a syn Emil (*1901) navštěvoval vojenskou vysokou školu v Marburgu an der Drau (dnes Maribor). Dcera Valerie (*1895) žila neprovdána v rodičovském domě v Opavě.
Michal FIALA
