Daniel Nataniel Kunstát (†1676) se narodil v Kutné Hoře jako syna Jakuba Kunstáta a Kateřiny, poddané ze vsi Újezdec. Okolo roku 1628 z Kutné Hory odešel a usadil se na Novém Městě pražském. Zde, ve čtvrti sv. Jindřicha, vlastnil od roku 1633 dům čp. 1010 U Ježků, který koupil za 400 kop grošů míšeňských, a později v této čtvrti získal i jiné nemovitosti. Již roku 1636 při vyzbrojování městských setnin byl jmenován poručíkem a později se stal hejtmanem kompanie čtvrti sv. Jindřicha. Od roku 1637 působil nepřetržitě od roku 1637 až do své smrti. V roce 1637 byl také uveden mezi novoměstskými úředníky nad důchody.
Roku 1639 se účastnil obrany města proti švédské armádě generála Banéra a proti Švédům bojoval i během obléhání pražských měst roku 1648. Podle dochovaných záznamů se v bojích choval hrdinsky a nic nedbal na to, že jeho domy a zahrady jak ve městě, tak mimo ně, byly nepřátelským vojskem zcela zničeny. Vyznamenal se zvláště při hájení Koňské brány, kde když zjistil, že nepřítel pomocí silné dělostřelby a granátů tuto bránu prolomil, nechal ze svého domu přinést velký počet pík, vyzbrojil jimi své vojáky a přispěl tak k zastavení útoku.
Dne 4. prosince 1640 udělil hrabě Jaroslav Bořita z Martinic z pravomoci palatina Danielu Natanielu Kunstátovi a jeho strýci novoměstskému radnímu Janu Severinu Cycovi predikát z Kriegsfeldu (von Kriegsfeld) a erb:
V červeném štítě stojí na zeleném pahorku vpravo dvě košatiny a vlevo proti nim se vidí tygr přirozené barvy držící v předních tlapách železnou kouli. Na štítě stojí korunovaná kolčí přílba s černo-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná paže držící kord.
Zatímco Jan Severin Cic během švédského obléhání zahynul, Kunstát válku přežil a byl za své zásluhy byl 18. dubna 1653 povýšen do českého šlechtického stavu s predikátem z Krygsfeldu. Zároveň mu byl polepšen erb:
V červeném štítě je zelený trávník, na něm stojí vpravo dvě košatiny a vlevo proti nim je zlatě korunovaný leopard držící v předních tlapách železnou kouli. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je červeně oděná ruka držící červeno–stříbrno–modrý praporec se zlatými iniciálami F III, přičemž F je korunováno císařskou korunou. /o každé straně praporce je šest pík s červeno–stříbrnými praporky.
(Erb pod textem byl nakreslen podle miniatury nobilitační listiny. Popis v textu samotném je chybný a více méně popisuje erb z roku 1640 a horní pole vůbec nezmiňuje).
Byl čtyřikrát ženat. Je známo šestnáct jeho potomků, ze kterých se ale dospělosti dožilo jen šest.
------
Fiala, Michal – Loch, Jan, Martinický palatinát, in: Heraldická ročenka 2008, s. 24-94.
Županič, Jan – Fiala, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.