Matyáš Jiří Kostřáb pocházel z obce Lhenic nedaleko jihočeských Netolic. Víme o něm, že byl synem Jeronýma Kostřába a Doroty a měl bratra Václava. Rozhodl se pro vojenskou kariéru a devět let sloužil u jízdy v císařské armádě. Nepochybně měl i jisté vzdělání, protože se po odchodu z armády stal správcem eggenberských panství a hradů Orlík a Zvíkov, které opevnil proti případným švédským útokům. Podle nařízení císaře Ferdinanda III. v těchto hradech zřídil vojenský sklad, odkud zásoboval císařské oddíly a po obsazení Malé Strany roku 1648 posílal obleženým Pražanům po Vltavě proviant a materiál potřebný k opevnění města. Organizoval také průzkum a podával informace o pohybech švédského vojska. Po skončení války se stal královským hejtmanem panství Brandýs a Přerov nad Labem. Dne 8. srpna 1651 byl povýšen do nového rytířského stavu Království českého s predikátem z Fraidenwaldu a byl mu udělen erb:
Červeno-stříbrně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je rys přirozené barvy, ve třetím a čtvrtém se vidí na zeleném pahorku zelený dřín. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je černá korunovaná orlice.
Ještě roku 1651 se Matyáš Jiří Kostřáb z Fraidenwaldu zakoupil v Praze, kde za značnou sumu 4500 zl. získal Svatohavelské čtvrti na Starém Městě dům čp. 495 zvaný Loupovský či též U zlatého šraňku a za 1500 zl. novoměstský dům ve Zderazské čtvrti čp. 221.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
