Daniel Kňour pocházel z Kutné Hory, kde byl původně měšťanem a rychtářem. Po obsazení Prahy vojsky saského kurfiřta roku 1631 a poté po švédském vpádu býval vysílán často kutnohorským šepmistrem a konšely na průzkum, přičemž byl vážně raněn na noze a na ruce. Zranění ruky bylo tak vážné, že na ni ochrnul. Později se usadil na Novém Městě pražském, kde byl roku 1640 přijat mezi měšťany. Stal se zde konšelem a přísedícím úřadu perkmistra hor viničných. Roku 1640 se zde oženil s Alžbětou rozenou Dlouhoveskou, vdovou po Jeremiášovi Maczerovi z Letošic. Alžběta mu věnem přinesla novoměstský dům ve Zderazské čtvrti čp. 32 U Medků, jenž získala dědictvím po matce Lidmile, která emigrovala. Od roku 1644 vlastnil Kňour v téže čtvrti dům čp. 209 Na Bělehradě. Ve druhé polovině 40. let 17. století je Daniel připomínán jako radní a starší pořádku nákladnického. Za švédského obležení města roku 1648 z vlastních prostředků vyzbrojil svou čeleď a vysílal ji na ohrožená místa. Navíc byl sám jmenován hejtmanem novoměstské setniny postranních práv a v bojích si počínal velmi statečně.
Za tyto zásluhy byl listinou z 30. dubna 1649 povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Javoru a byl mu udělen erb:
Stříbrno-modře dělený štít. V pravém poli je javor, v patě levého pole se vidí hradební zeď s otevřenou branou a cimbuřím, za kterou vyniká obrněná ruka držící vzhůru otočenou partyzánu. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je mezi dvěma orlími křídly, pravým modro-stříbrně, levým stříbrno-červeně děleným, stříbrný praporec se zlatým horním a dolním okrajem a červeným křížem, ve kterém se vidí [zlatý] nápis IN HOC SIGNO VINCES.
Pravděpodobně synem Daniela Kňoura z Javoru byl Daniel, který roku 1692 koupil za 200 kop míšeňských domek, jenž přiléhal k zadnímu traktu jeho domu U Medků.
-------------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
