Prvním z rodu Kaufferů, který se usadil v Čechách, byl Jan Jiří (†1632). Byl doktorem práv a do Prahy přišel koncem 80. let, snad roku 1587, kdy byl jmenován radou apelačního soudu. Roku 1592 se oženil a o tři roky později koupil za 1500 kop českých na Starém Městě pražském dům čp. 480/a U zlatého vlka, který po jeho smrti zdědila dcera Dorota (†před 1640), provdaná za Maxmiliána Pillera. Snad od některého z palatinů získal po roce 1616 predikát von Arensdorf a erb. V Archivu hlavního města Prahy se na listině z roku 1622 dochovala jeho pečeť, podle níž měl ve znaku hlavu jednorožce s krkem a v klenotu dva rohy. Po bělohorské bitvě, v lednu 1622, se stal členem nechvalně známé Lichtenštejnovy komise k vyšetřování provinilých obyvatel v Českém království. Získal si místodržitelovu důvěru, protože jej pověřoval i jinými úkoly. Například ještě roku 1622 ho jmenoval jedním z komisařů, kteří převzali v zastoupení hold stavů Krnovského knížectví, které získal poté, co bylo konfiskováno Janu Jiřímu z Hohenzollernu. V apelačním soudu zasedal do roku 1628, kdy odešel ve vysokém věku do ústraní a o čtyři roky později zemřel.
Pozdější hejtman studentské legie Jan Jiří (též Hanuss Georg či Hannß Jörg) mladší se narodil roku 1616 v Praze zřejmě druhé manželce dr. Kauffera Elisabeth. Pokřtěn byl v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Otec jej předurčil pro podobnou kariéru, a proto na pražské univerzitě studoval filozofii a následně práva. Poprvé se jeho jméno začalo zmiňovat roku 1639, kdy se jako člen tehdy vytvořené studentské legie vyznamenal při obraně Prahy proti švédskému generálu Banérovi.
Nedlouho poté, zřejmě před rokem 1641, studium dokončil, ale kontakty s univerzitou nepřerušil. Když v roce 1648 došlo k obležení Starého a Nového Měst pražských inicioval obnovení studentské legie a byl zvolen jejím hejtmanem. Volba zřejmě neproběhla bez problémů, protože později část studentů usilovala o jeho sesazení. Pod jeho velením studenti bojovala na všech ohrožených místech – Rejdišti (dnešní oblast Náměstí Jana Palacha), Karlově mostě, u Horské brány i jinde. On sám se nejvíce vyznamenal při velkém švédském útoku 25. října 1648, kdy v čele legie hájil rozvaliny novoměstských hradeb. Píkou údajně usmrtil deset švédských vojáků a ze svého místa neustoupil ani tehdy, když byl nepřátelskou střelou raněn do levé paže. Po skončení obléhání byl přijat v audienci císařem Ferdinandem III. a jako zvláštní vyznamenání dostal zlatý medailon s jeho podobiznou. Údajně se také zasloužil o povýšení řady členů legie do šlechtického stavu, což nelze potvrdil. Naopak je velmi pravděpodobné, že právě on vymohl studentské legii dlužný tříměsíční žold ve výši 5 000 zlatých a dalších 600 tolarů na ošetřování raněných a nemocných.
Za prokázané zásluhy jej císař Ferdinand III. dne 20. února 1649 jmenoval doktorem práv a radou apelačního soudu v Praze a dne 29. března 1649 povýšil do šlechtického stavu s predikátem Kauffer ze Sturmwehru/Kauffer von Sturmwehr. Zároveň si nechal udělit nový erb, který v ničem nepřipomínal jednoduchý znak jeho otce. Není bez zajímavosti, že jako jedinému z příslušníků studentské legie mu byly uděleny dvě přílby:
Stříbrno-červeně čtvrcený štít s černým srdečním štítkem. V něm stojí [na zelené půdě] dělostřelbou poškozená hradební zeď, na kterou z levé strany po žebříku stoupá zlatý gryf s granátem v pravém spáru. V prvním a čtvrtém poli je dovnitř otočená modrá [obrněná] ruka držící partyzánu s červeným střapcem. Ve druhém a třetím poli se vidí černé orlí křídlo vyrůstající z černého orlího spáru, který drží doprava otočený červený praporec se stříbrným lvem. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby, pravá s černo-zlatými, levá s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na první přílbě je rostoucí stříbrný dvojocasý lev držící v obou tlapách přes rameno položený meč se zlatým jilcem a záštitou. Druhá nese modrou, vpravo červeným, vlevo stříbrným křídlem ozdobenou, kouli, na které stojí postava Fortuny - zlatovlasá panna držící v pravé ruce vavřínový věnec, v levé bílé velum.
Přestože nebyl profesorem, stal se Kauffer roku 1652 děkanem právnické fakulty, posledním před vytvořením Karlo-Ferdinandovy univerzity. Roku 1654 se ale musel úřadu vzdát, protože podle instrukce pro apelační soud nebylo jeho radům dovoleno souběžně vykonávat další funkce. Roku 1664 jako jeden ze soudců vyšetřoval známý případ pražského vrchního rabína Šimona Spira-Wedelese, obviněného z vraždy židovského chlapce, jenž přestoupil na katolickou víru. Jan Jiří Kauffer po sobě zanechal nejméně dvě děti, syny Jana Františka a Gerharda Františka, o jejichž osudech ale není nic bližšího známo.
-------------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
