Ferdinand Jerusalem (1836-1900) pocházel z pražské židovské rodiny. Roku 1851 vstoupil jako kadet do pražského 28. pěšího pluku a pomalu stoupal po žebříčku hodností. Roku 1854 byl povýšen na poručíka II. třídy. Krátce po zahájení války proti Sardinii roku 1859 se stal poručíkem I. třídy a ještě během tažení získal hodnost nadporučíka. Ve válce roku 1866 sloužil opět na jižním bojišti a zúčastnil se bitvy u Custozzy.
Roku 1884 se v sedmihradském městě Orăştie (něm. Broos) oženil s Marií Selmou Lazarovou. Pravděpodobně krátce nato konvertoval spolu s ní k evangelictví. V manželství se narodila jediná dcera Marie Luise (*1887).
Po více než 37 letech služby požádal tehdejší podplukovník Jerusalem císaře o povýšení do šlechtického stavu. Protože splňoval všechny předpoklady, byla jeho žádost ministerstvem války plně doporučena. Listinou z 24. března 1889 byl tehdejší podplukovník pěšího pluku č. 95 Ferdinand Jerusalem povýšen do šlechtického stavu s predikátem Jerusalem ze Salenseggu (Jerusalem von Salensegg) a byl mu udělen erb:
Zlatý dělený štít. Horní pole má černou patu s pěti stínkami, přičemž na prostřední z nich stojí černý tlapatý kříž. V horních rozích pole je po jedné červené hvězdě. Ve spodním poli je červený kráčející lev držící v pravé tlapě nad sebou meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Svou kariéru zakončil Ferdinand Jerusalem jako plukovník. Zemřel roku 1900 v Praze a jím rod po meči vymřel.
