O předcích pozdějšího rytíře Lorentze Hubnera (†1653) není nic známo. Víme jen, že kolem roku 1634 vstoupil do císařské armády. Během osmnácti let služby postoupil z nejnižších hodností až na podplukovníka. Jako kapitán-poručík se vyznamenal se v bitvě u Wittstocku (1636), kde byl raněn. V bojích u Saské Kamenice (1639) byl pod ním zastřelen kůň a u Svídnice (1641) utrpěl další zranění. Od roku 1642 byl důstojníkem jezdeckého Hanavského pluku. V jeho řadách se účastnil bitvy u Lipska, kde opět přišel o koně, ale bojoval dále a mimořádně se vyznamenal. Ukořistěné prapory a válečný materiál pak v Čechách osobně předal arcivévodovi Leopoldu Vilémovi. V bitvě u Jankova roku 1645 byl již majorem a později bojoval ve Slezsku a u Chebu. Roku 1648, jako podplukovník, hájil Prahu obleženou švédskými vojsky a mimořádně se vyznamenal při obraně Horské brány.
Za tyto zásluhy byl 10. ledna 1652 povýšen do starého rytířského stavu Království českého s predikátem ze Streittenfeldu/von Streittenfeldt a byl mu polepšen erb, který neznámo kdy získal snad některého z palatinů:
Zlato-modře čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli se vidí polovičný korunovaný černý orel. Ve druhém a třetím poli je zlatý, korunovaný, do středu obrácený lev. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Klenotem na pravé, s černo-zlatými přikrývadly, je zlatý lev ze druhého a třetího pole štítu, na levé, s přikrývadly modro-zlatými, pak dvě modrá křídla se stříbrným břevnem.
Ještě před nobilitací zakoupil Lorentz Hubner statek Chotiměř u Horšovského Týna, který po jeho smrti zdědila vdova a syn.
-----------
MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl I. Praha: Argo 2008.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
