Když byla 10. května 1905 renobilitace rodu Hubků z Czenczitz zrušena, měla tato skutečnost nejen společenské, ale také finanční důsledky. Gustav Hubka měl s manželkou Josefinou celkem devět dětí, pět synů a čtyři dcery, které nebylo snadné uživit. Jeden ze synů, tehdy šestnáctiletý Josef, měl na základě svého původu 600 korun ročního stipendia z nadace Alžběty Marie Chanovské z Dlouhé Vsi, o které přišel. V případě rodiny Hubků to byla značná finanční ztráta. Hubkové se se zrušením svého stavu nesmířili. Gustav mladší dokonce odmítl vrátil ministerstvu šlechtický diplom a po opětovném naléhání prostě prohlásil, že se listina ztratila.
K opětovnému zisku titulu se Hubkové dopracovali až za první světové války. Roku 1915 požádali sourozenci Gustav, Heinrich, Josef, Karl a Alfred, tehdy c. k. důstojníci, opětovně požádali o uznání rytířského stavu a predikátu jejich otce. Ministerstvo vnitra jejich žádost nezamítlo okamžitě, ale naznačilo jim, že by bylo možné nové udělení titulu na základě vojenských zásluh. Protože žádný z nich neměl nárok na systematizované šlechtictví po odsloužených letech, bylo by nutné zaplatit povyšovací taxu.
Celá záležitost ale zřejmě nebyla tak snadná, jak se zpočátku zdálo. Teprve nejvyšším rozhodnutím 1. srpna 1917 povýšil císař Karel I. Josephinu Hubkovou a její syny Gustava, podplukovníka generálního štábu, Karla, vrchního revidenta rakouských drah a hejtmana mimo službu, Alfreda, vrchního inženýra rakouských drah a záložního hejmana železničního pluku, Heinricha, hejtmana pěšího pluku č. 87, a Josefa, hejtmana střeleckého pluku č. 37, do šlechtického stavu, s povinností zaplatit příslušnou taxu. Diplom vydaný 8. prosince 1917 jim potvrzoval právo na predikát von a uděloval zcela nový erb:
V modrém poli šikmé stříbrné zůžené břevno provázené nahoře dvěma, dole třemi meči se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je pět vějířovitě postavených zlatých turnajských dřevců se stříbrnými hroty a doprava vlajícím špičatým praporkem (první, třetí a pátý je modrý, druhý a čtvrtý stříbrný). Pod štítem je modrá páska se stříbrným heslem Preis Gott allzeit.
Žádost Josefiny Hubkové o rozšíření titulu na dcery Marii, Annu, Louisu a Bernhardinu ale zůstala až do rozpadu monarchie nevyřízena.
Elznic, Václav, Renobilitační procesy pražské, zvláštní příloha Zpravodaje Klubu genealogů a heraldiků v Ostravě č. VI, Ostrava 1984.
Županič, Jan. Renobilitace a problém šlechtictví na konci Rakousko-uherské monarchie. Heraldika a genealogie, 2005, vol. 38, no. 3-4., s. 168-203.
Županič, Jan. Šlechticem napodruhé. Rušení a opětovné udílení šlechtických titulů v Rakousko-Uherské monarchii. In Sborník k 60. narozeninám profesorky Marie Bláhové, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1-2/2002, Z pomocných věd historických XVI, Praha: Karolinum 2007, s. 271-301.
Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006.
