Franz Hübel se narodil roku 1811 v Manhartsbrunnu v Dolních Rakousích. 7. prosince 1830 narukoval v nejnižší hodnosti k 2. pluku polního dělostřelectva, v jehož řadách zůstal až do svého přestupu k bombardýrskému sboru v hodnosti bombardýra 1. června 1833. 11. června 1839 nastupuje jako ohněstrůjce u ohněstrůjného sboru, vrchním ohněstrůjcem se stává 11. listopadu 1844, na podporučíka je povýšen 26. června 1842, na nadporučíka 1. července 1849. K 1. červenci 1854 je převelen k dělostřeleckému štábu, 16. září 1854 je spolu s povýšením na hejtmana 2. třídy převeden k raketovému pluku, v jehož řadách se 1. února stává hejtmanem 1. třídy. Během vojenské kariéry se účastnil dvojího tažení do Itálie v letech 1848/1849 a 1859. Účastnil se bitev u Osoppa 21. května 1848, u Magenty 4. června 1859 a u Solferina 24. června 1859. 18. června 1862 požádal o povýšení do šlechtického stavu za třicetiletou vojenskou službu s účastí v boji a o jeden ze čtyř predikátů: Cavriano, Osoppo, Hübenau, von der Rakete. Císař František Josef I. jej do šlechtického stavu povýšil 9. září 1862, udělil mu titul šlechtic/Edler, predikát z/von Hübenau a erb:
V červeném štítě je zlaté břevno s vodorovně položenou raketou provázené nahoře třemi zlatými hvězdami (1,2) a dole dvěma zkříženými stříbrnými šavlemi. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je svisle postavená zelená dubová ratolest se třemi listy a pod nimi dvěma žaludy.
Michal FIALA
