Horn von der Mulda

Kaspar Horn (1781–1820) se narodil ve Wolfsmünsteru ve Würzburském biskupství, kde při křtu obdržel jména Johann Franz Kaspar. Do armády vstoupil jako kadet 6. června 1799 a to k pěšímu pluku č. 3 arcivévoda Karel, kde se 18. února 1800 stal praporčíkem, 10. ledna 1801 podporučíkem, 1. září 1805 nadporučíkem, 6. května 1809 kapitán-poručíkem a 17. prosince 1813 hejtmanem.

Během své vojenské kariéry se účastnil všech tažení proti Francii a byl třikrát raněn. Opakovaně se také vyznamenal. V bitvě u Řezna roku 1809  vpadl se 60 dobrovolníky do týla nepřátelské eskadrony v síle 300 mužů a obrátil ji na útěk. U Aspern téhož roku osvědčil mimořádné hrdinství, byl ale zasažen 14 kulkami a utrpěl velmi vážná zranění. A také v témže roce, v září 1809, byl vyslán z pevnosti Olomouc jako špeh, a podařilo se mu zjistit pozice nepřátelských oddílů.

Největšího věhlasu dosáhl v bitvě u Penigu 9. října 1813, která byla předehrou k „bitvě národů“ u Lipska. Jako velitel dvou praporů svého pluku byl vyslán podpořit další jednotky, která měla překročit řeku Mulde. Jejich další postup ovšem komplikovala palba čtyř francouzských děl a dvou houfnic, která znemožňovala postavení mostů. Horn proto v čele svých vojáků přebrodil řeku, nepřítele obešel a obsadil jeho baterie. Následně odrazil všechny francouzské protiútoky.

Za tento skutek byl následně roku 1816 vyznamenán rytířským křížem Vojenského řádu Marie Terezie. Na jeho základě jej císař František I. 31. října 1817 povýšil do stavu svobodných pánů, udělil mu predikát von der Mulda (podle zmíněné řeky Mulde) a erb:

Modro-červeně polcený štít. V pravém poli stojí na zeleném trávníku zlatý jednorožec ve skoku. V levém protéká za zeleným břehem řeka, za níž se nad sebou tyči tři hory. Za nejvyšší vynikají tři kanony, jeden otočený hlavní doprava, dva doleva. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro–zlatými a červeno–zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí jednorožec ze štítu.

Kaspar svobodný pán Horn von der Mulda zemřel krátce po skončení válek 13. ledna 1820 v dolnorakouské Křemži.

 

Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ

 

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com