Theodor Hordt se narodil 19. března 1861 v Pardubicích, ale domovsky příslušný byl do Tuchoměřic. Do armády narukoval 24. března 1878 v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 36. 6. července 1878 se stává titulárním svobodníkem, 16. srpna 1879 titulárním desátníkem a 26. ledna 1879 titulárním četařem. Od 18. srpna 1879 je kadetem, 26. října 1879 kadetem desátníkem, a 1. prosince 1880 kadetem zástupcem důstojníka. 1. listopadu 1880 dosahuje hodnosti poručíka a 1. května 1886 nadporučíka. V této hodnosti je 1. listopadu 1888 přidělen ke generálnímu štábu, od 1. května 1892 slouží jako hejtman u sboru generálního štábu. 1. listopadu 1896 je přeřazen ke službě u praporu polních myslivců č. 19, ke sboru generálního štábu se vrací 1. května 1898 v hodnosti majora a 1. listopadu 1901 je povýšen na podplukovníka. Další službu u vojska absolvuje od 20. dubna 1903 u pěšího pluku č. 88, u něhož je 1. května 1905 povýšen na plukovníka. 23. října 1906 je převelen k pěšímu pluku č. 65, 17. května 1910 k 7. pěší divizi. 1. listopadu 1910 se stává generálmajorem, 21. prosince 1913 se dostává jako velitel k 10. pěší divizi. 1. května 1914 je povýšen na polního podmaršálka a 20. července 1915 je jmenován velitelem 33. pěší divize. Od 1. srpna 1917 je generálem pěchoty, v prosinci 1917 je jmenován vojenským velitelem v Nagyszeben v Sedmihradsku (dnes Sibiu, Rumunsko). Po vypuknutí Velké války bojuje od 26. srpna 1914 v haliči u Zamośće, pak v Karpatech jak na haličské, tak na uherské straně, na severní frontě pokračuje v odporu proti Rusům i následujícího roku. Nejvyšším rozhodnutím z 15. března 1916 jej císař František Josef I. za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 15. dubna 1916 udělil císař Theodoru von Hordt erb:
V červeném štítě je zlatý klín s červenou volskou hlavou provázený po každé straně do středu obrácenou zlatou lví hlavou s hřívou a červeným jazykem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dva zlato – červeně dělené rohy.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. ledna 1918 povýšil císař Karel I. Theodora von Hordt do stavu svobodných pánů a listinou z 16. února 1918 mu polepšil erb:
Dělený štít se srdečním štítkem. Ten je zlatý s červenou volskou hlavou. Nahoře je v černém zlatý červeně korunovaný kráčející levhart. Dole je ve stříbře červená špice se stříbrným vozovým kolem provázená dvěma červenými kůly. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní tři korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí zlatý gryf s červeným jazykem držící v předních tlapách červený osmihrotý kříž se zlatým okrajem, přikrývadla černo – zlatá; II. dva rohy, pravý dělený zlato – červeně, levý opačně, mezi nimi je volská hlava ze štítu, přikrývadla červeno – zlatá; III. dva daňčí parohy, přikrývadla červeno – stříbrná. Štítonoši jsou dva zlatí gryfi s červeným jazykem stojící na bronzové arabesce, z níž splývá zlatá páska s černou devizou DURIS DURA FRANGO.
Michal FIALA
