Johann Horák se narodil 16. května 1868 v Ivanovicích na Hané, ale domovsky příslušný byl do Karlína. Do armády narukoval 25. května 1885 v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 1. Titulárním svobodníkem se stává 19. března 1886, skutečným svobodníkem 26. března 1886, svobodníkem titulárním desátníkem 21. června 1886. 18. srpna se dostává k pěšímu pluku č. 55 jako kadet svobodník titulární šikovatel, 6. prosince 1886 získává hodnost kadeta desátníka titulárního šikovatele a 1. ledna 1887 kadeta zástupce důstojníka. 1. května 1889 dosahuje hodnosti poručíka a 1. listopadu 1893 nadporučíka. 1. května 1895 je přidělen ke generálnímu štábu jako nadpočetný, 1. listopadu 1897 je převelen k pěšímu pluku č. 40 jako hejtman. Na majora je povýšen 1. května 1910. K 1. říjnu 1913 je přeložen k pěšímu pluku č. 8, v jehož řadách získává 1. listopadu 1913 hodnost podplukovníka. K 1. lednu 1915 je poslán na dovolenou s prozatímním výslužným, od 1. června 1915 je na odpočinku. Aktivován je 28. června 1915 jako velitel domobraneckého strážního praporu č. 23, 10. prosince 1915 získává titul a charakter plukovníka, v kteréžto hodnosti je jmenován vedoucím okrasního hejtmanství v Brodech v Haliči. Po vypuknutí Velké války se účastnil bitvy u Zamośće 26. srpna 1914 a u Nowe Wiesi a Stareho Zamoścé 30. srpna 1914. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. ledna 1917 jej císař Karel I. povýšil do šlechtického stavu. Listinou ze 4. dubna 1917 císař udělil Johannu von Horák titul Edler a erb:
V modrém štítě je na skalnatém, dole zeleně zarostlém hřebeni vzlétající přirozený orel převýšený zlatou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená zlato – modře dělená křídla, mezi nimi zubatá skála.
7. ledna 1911 se Johann Horák oženil s Antonií Bittner, která mu 16. února 1913 dala syna Neklana Karla.
Michal FIALA
