Zakladatelem rodu byl Isaak Löw Hofmann (1759-1849), původem ze staré německé židovské rodiny z Furthu u Norimberka, které se v polovině 18. století usadila v západočeské Prostiboři. V Praze studoval talmud a stal se učitelem v rodině bohatého obchodníka Joela Barucha. S ním také roku 1788 přesídlil do Vídně, začal pracovat v jeho podniku a postupně se vypracoval na uznávaného obchodníka. Po Baruchově smrti se stal společníkem jeho firmy a později založil vlastní podnik s názvem „Hofmann und Löwinger“. Od konce 18. století se intenzivně zabýval výrobou hedvábí a roku 1802 získal v Uhrách monopolní právo na pěstování bource morušového. Toto privilegium si jeho rodina udržela téměř půlstoletí. Hofmann se také výrazně angažoval ve prospěch vídeňské židovské komunity, jejímž představitelem byl od roku 1812 až do své smrti. Proslul také svými dobročinnými aktivitami. Roku 1822 založil ve Vídni chudobinec a velkoryse pomáhal i během cholerové epidemie ve třicátých letech 19. století.
Na základě těchto zásluh požádal 29. ledna 1834 císaře Františka I. o povýšení do šlechtického stavu. 12. července následujícího roku, tedy na vídeňské poměry poměrně rychle, se k žádosti kladně vyjádřila Spojená dvorská kancelář, která navrhla, aby k povýšení došlo po zaplacení obvyklé nobilitační taxy. Nový císař Ferdinand I. žádost schválil a nejvyšším rozhodnutím z 18. července 1835 a následně listinou ze 13. srpna 1835 získal Isaak Löw Hofmann predikát šlechtic z Hofmannsthalu (Edler von Hofmannsthal) a erb. Ten nejen odkazuje na jeho podnikání v oboru hedvábnictví, ale odkazuje i na jeho dobročinnost a zejména židovské kořeny:
Zlato-modře čtvrcený štít. V prvním poli stojí na skalním bloku v patě štítu na své levé noze doleva obrácený orel skalní přirozené barvy s červeným jazykem, který drží v pravém spáru šest stříbrných šípů. Ve druhém poli stojí spodní linii pole na stříbrná schránka na milodary. Ve třetím poli se vidí zavřená červená kniha se zlatou ořízkou, na kterou jsou položeny dva kameny s vytesaným desaterem v podobě černých římských číslic I. až X. tak, že čísla I. až III. jsou na pravém a IV. až X. na levém kameni. Ve čtvrtém poli je kosmo položený list moruše přirozené barvy, na kterém kosmo leze bourec morušový. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou otevřená křídla (pravé dělené zlato-modře, levé obráceně), mezi kterými je stříbrná kotva s doprava položeným závěsným kruhem.
První šlechtic z Hofmannsthalu po sobě zanechal šest synů a sedm dcer. Většina potomků zůstala věrna židovské víře, ale nejmladší syn August (1815-1881), továrník, konvertoval ke katolictví. Roku 1839 se oženil s Petronellou (*1815), dcerou Antona von Rho a Cecilie Bossi. Jejich nejstarší syn JUDr. Hugo (1841-1915) byl prokuristou a přednostou právního oddělení rakouského Bodenkreditanstalt. Roku 1874 se oženil se s Annnou Fohleuthnerovou (1852 - 1904), dcerou notáře a jejich dítětem byl Hugo (1874-1929), nejslavnější příslušník celého rodu. Proslavil se jako spisovatel a dramatik a publikoval nejčastěji pod jménem Hugo von Hofmannsthal. Nejmladší Augustův syn Guido, bankovní ředitel ve Vídni, dosáhl 12. července 1901 změny predikátu a s ohledem na vymřelý rod své matky se psal Hofmann šlechtic von Rho (Hofmann Edler von Rho). Větší část rodiny Hofmannů zůstala věrna židovské víře. Nepřekvapí proto, že mnozí vzhledem k vyostřující se situaci po nástupu Adolfa Hitlera k moci odešli v letech 1930-1938 do emigrace a usadili se v Palestině (Izraeli), Velké Británii a USA.
