Franz Höfer se narodil 30. září 1861 v Kožlanech, ale domovsky příslušný byl do Žebráku. Do armády narukoval 30. listopadu 1880 v nejnižší hodnosti k dragounskému pluku č. 13. Desátníkem se stává 16. října 1881, 6. září 1882 získává hodnost titulárního četaře, hodnosti řádného četaře dosahuje 16. října 1882. 6. listopadu 1886 je převelen k dragounskému pluku č. 11 jako kadet-četař, 1. května 1888 se stává kadetem zástupcem důstojníka, na poručíka je povýšen 8. srpna 1888 a na nadporučíka 1. listopadu 1892. V této hodnosti je 10. listopadu 1892 přeložen k tyrolsko-vorarlberským jízdním střelcům, s nimiž k 30. březnu 1893 přechází k zeměbraně. Spolu s povýšením na rytmistra 2. třídy 1. listopadu 1899 se dostává k zeměbraneckému hulánskému pluku č. 4, v jehož řadách se stává 1. května 1902 rytmistrem 1. třídy. K 1. listopadu 1907 je převelen k zeměbraneckému hulánskému pluku č. 3, 1. června 1909 k zeměbraneckému hulánskému pluku č. 2, k 3. hulánskému pluku se vrací až 1. listopadu 1911 v hodnosti majora a slouží tam až do svého odchodu na odpočinek 31. května 1913. Po vypuknutí Velké války je aktivován v hodnosti nadporučíka a odvelen na italskou frontu. Účastní se bitvy u San Martino del Carso během 2. sočské bitvy a obrany na Monte San Martino a Monte dei sei Busi během 3. a 4. sočské bitvy. Od poloviny srpna do poloviny října 1915 působí ve strážní službě v Přímoří se štábem na hradě Duino, jejž mužstvo podle reliéfu fénixe na sloupu stojícím na nádvoří přejmenovalo na Phönixburg.
Císař Karel I. jej nejvyšším rozhodnutím ze dne 19. června 1917 za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji povýšil do šlechtického stavu. Diplomem ze dne 19. července 1917 mu udělil titul šlechtic/Edler, predikát z Phönixburgu/von Phönixburg a erb:
Ve stříbrném štítě je na přirozené skále červený hrad sestávající se z obvodové cimbuřové hradby prolomené černou bránou provázenou po každé straně dvěma střílnami a z centrální věže prolomené jednou střílnou, na jejímž cimbuří šlehají zlaté plameny, z nichž povstává červený fénix chrlící zlatý oheň. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající obrněná paže s mečem.
Michal FIALA
