Gottfried Hofer se narodil 30. dubna 1865 v Linzi, ale domovsky příslušný byl do Nového Šaldorfu u Znojma. Do armády byl odveden 30. dubna 1882 v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 8. 1. května 1882 se stává titulárním svobodníkem, 27. června 1882 titulárním desátníkem, skutečným desátníkem je od 6. října 1882, 22. prosince 1882 se stává titulárním četařem a 20. března 1883 desátníkem titulárním šikovatelem. 18. srpna 1883 nastupuje jako kadet desátník titulární šikovatel k pěšímu pluku č. 47, kde povyšuje 1. května 1884 na kadeta zástupce důstojníka. Hodnost poručíka získává 1. listopadu 1887, nadporučíka 1. května 1891, hejtmana 1. května 1899, majora 1. května 1911 a podplukovníka 1. srpna 1914, jímž je až do svého odeslání na odpočinek s prozatímním výslužným dne 31. srpna 1916. Již následujícího dne, 1. září 1916 je aktivován jako velitel záložního praporu 47. pěšího pluku. Na odpočinek je odeslán 31. března 1917, ale opět již o den později, 1. dubna 1917 je znovu aktivován jako podplukovník na odpočinku a je mu ponecháno předchozí služební zařazení. 1. května 1917 je konečně povýšen na plukovníka na odpočinku. Po vypuknutí Velké války se účastní tří bitev, 27. srpna – 2. září 1914 východně od Lembergu, 4. září – 12. září 1914 východně od Gródku a 15. října – 6. listopadu 1915 východně od Przemyślu, a dalších 13 bojů v Haliči a v Karpatech nejprve jako velitel praporu, pak jako prozatímní velitel pluku a vojenské skupiny.
Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. května 1918 povýšil do šlechtického stavu s čestným titulem šlechtic/Edler. K nedatované žádosti o udělení diplomu je připojen popis požadovaného erbu spolu s barevným náčrtem:
V modrém štítě stojí na zeleném trávníku zlatá kvádrová zeď s cimbuřím o jedenácti stínkách prolomená černou zavřenou bránou provázenou po každé straně dvěma černými klíčovými střílnami, zpoza zdi vynikají dvě zlaté věže s cimbuřím o třech stínkách, z nichž každá je prolomena černou hranatou střílnou, mezi věžemi je zlatá růže, vše převyšují tři zlaté lilie. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí mladík v modrém oděvu se zlatým límcem, manžetami a opaskem, který má na hlavě modrý klobouk se zlatou krempou, do něhož jsou vetknuta dvě pera, pravé modré, levé zlaté, mladík drží v pravici meč se zlatým jilcem a záštitou.
Diplom však nebyl nikdy vydán, potvrzení o nobilitaci vydal jeho vdově Emmě úřad rakouského spolkového kancléře 26. listopadu 1932.
Michal FIALA
