Vinzenz Hlaváček se narodil 6. července 1854 v Chrudimi, ale domovsky příslušný byl do Mladé Vožice. Po absolvování vojenské technické akademie nastupuje 1. září 1876 k dělostřelectvu, v jehož řadách se roku 1878 účastní okupace Bosny a Hercegoviny, ale bez účasti v boji. 1. května 1901 je povýšen na majora, 1. listopadu 1905 na podplukovníka, 1. května 1908 na plukovníka dělostřeleckého štábu, 11. října téhož roku je jmenován velitelem pluku pevnostního dělostřelectva č. 4, 11. května 1911 velitelem 4. brigády pevnostního dělostřelectva. 1. května 1913 je povýšen na generálmajora a 1. listopadu 1915 na polního podmaršálka. 28. července 1914 byl přidělen do Puly, jejíž obraně velel po vypuknutí Velké války. 20. prosince 1914 byly dělostřelbou z pevnosti potopeny dvě francouzské ponorky, 30. května 1915 se Pula ubránila náletu italské vzducholodi Città di Ferrara, 15. srpna 1915 byla zničena vzducholoď Città di Jesi a její posádka padla do zajetí. 16. ledna 1916 bylo sestřeleno italské letadlo a zajati dva letečtí důstojníci. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. ledna 1917 císař Karel I. povýšil Vinzenze Hlaváčka do šlechtického stavu. Diplomem ze dne 26. března 1917 mu udělil titul Edler, predikát von Küstenwehr a erb:
V červeném štítě stojí na skále vystupující z moře hrad ze stříbrných kvádrů sestávající se ze dvou postranních věží, z nichž každá je prolomena černým oknem a pod ním jednou černou střílnou, spojených středním traktem se třemi černými střílnami vedle sebe, hrad má cimbuří ve tvaru vlaštovčích ocasů, střední trakt je převýšen hořícím zlatým granátem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená černá křídla se zlatými letkami, mezi nimi meč se zlatým jilcem a záštitou.
Michal FIALA
