7. ledna 1647 udělil palatin Jaroslav Bořita z Martinic veteránovi tureckých válek Janu Hejdovi a jeho mladšímu bratru Václavovi, hejtmanovi lobkovických panství Beřkovice a Byšice, predikát von Lobcžicz a erb.
Červený štít rozdělený stříbrnou špicí. Vpravo je hlava Turka ve stříbrném turbanu, vlevo je obnažená paže držící uherskou šavli. Ve špici je zelená jabloň se stříbrnými plody. Na štítě spočívá korunovaná trunajská přílba s červeno - stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vpravo červený roh, vlevo černé křídlo, mezi nimi stříbrný lev s červeným jazykem.
Nejvyšším rozhodnutím ze 4. dubna 1908 císař František Josef I. milostivě povolil titulárnímu generálmajorovi ve výslužbě Josefu Heydovi von Lowczicz (1842-1919), rytíři Řádu železné koruny III. třídy, užívat zděděný šlechtický stav, erb a predikát. Příslušná nobilitační listina byla vydána s datem 13. května 1908. Protože Josef neměl potomky, požádal 4. července 1911 panovníka o přenesení svého jména, šlechtictví a predikátu bez taxy na manžela své nejstarší neteře Elisabethy, dr. Leo Bachmayra (*1875), ředitele ledeburských panství v Milešově. Císař jeho žádosti vyhověl a nejvyšším rozhodnutím z 19. dubna 1912 ze zvláštní milosti titul na Lea přenesl a nařídil, aby se nadále psal Bachmayr-Heyda z Lowczicz (Bachmayr-Heyda von Lowczicz).
Michal Fiala, Jan Županič
Fiala, Michal - Loch, Jan: Martinický palatinát. Heraldická ročenka 2008, s. 24-94.
