Anton Hanika se narodil 1. ledna 1864 ve Všerubech u Plzně. Do armády byl odveden 9. ledna 1881 k pěšímu pluku č. 15 v nejnižší hodnosti. 18. srpna 1881 se stává titulárním četařem, 18. srpna 1882 kadetem titulárním četařem. 1. dubna 1883 je kadetem zástupcem důstojníka a 1. listopadu 1885 dosahuje hodnosti poručíka. 1. listopadu 1889 je povýšen na nadporučíka a 1. listopadu 1896 na hejtmana. Spolu s povýšením na majora je 1. listopadu 1909 přeložen k pěšímu pluku č. 54. Ve stejné hodnosti se 1. května 1912 dostává k pěšímu pluku č. 16, v jehož řadách získává 1. května 1913 hodnost podplukovníka a 1. května 1915 hodnost plukovníka. 16. srpna 1915 je jmenován velitelem pěšího pluku č. 70. Po vypuknutí Velké války se účastnil bojů u Kurtoviče, Koliby, Kozjaku, Dobriče, Zavlaky, Aleksina Brda, hřbetu Gučevo, na Prutu, Dněstru, Bugu a Serethu. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. března 1917 povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 26. dubna 1917 mu udělil titul Edler, predikát von Allrod a erb:
Ve štítě je zlaté šikmé břevno, po němž nahoře v černém kráčí zlatý gryf držící v pravém pařátu meč se zlatým jilcem a záštitou, dole jsou v červeném tři stříbrné lilie. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vynikající stříbrně obrněná paže s mečem.
Michal FIALA
