Gottfried Hanika se narodil 12. října 1865 v Mantově v Itálii, ale domovsky příslušný byl do Poseče v Čechách. Do armády rukuje 16. října k praporu pevnostního dělostřelectva č. 8 jako podkanonýr, 6. dubna 1883 se stává nápředníkem, 6. srpna 1883 desátníkem a 16. března 1886 desátníkem titulárním četařem. Jako kadet přechází 18. srpna 1886 k praporu pevnostního dělostřelectva č. 11, kde získává hodnost desátníka titulárního ohněstrůjce, kadetem ohněstrůjcem se stává 6. listopadu 1886 a 1. května 1888 povyšuje na kadeta zástupce důstojníka. Hodnost poručíka získává 1. května 1889. K 1. lednu 1891 je převelen k pluku pevnostního dělostřelectva č. 4, v jehož řadách je 1. listopadu 1893 povýšen na nadporučíka. 1. května 1896 se dostává k pluku pevnostního dělostřelectva č. 2, 1. listopadu 1899 se vrací ke 4. pluku. 1. října 1901 je přeložen k pluku pevnostního dělostřelectva č. 1, u nějž se 1. května 1903 stává hejtmanem. 20. ledna 1909 se dostává k praporu pevnostního dělostřelectva č. 4, 1. května 1913 je povýšen na majora. Od 16. března 1914 slouží u praporu pevnostního dělostřelectva č. 7, od 24. května téhož roku jako velitel pevnosti Lardaro. Od 26. května 1915 působí u pluku pevnostního dělostřelectva č. 2, kde je 1. července 1915 povýšen na podplukovníka. Po vypuknutí Velké války působí jako velitel pevnostního systému na Italské hranici (Lardaro, Malborgeth, Tonale), ale také se účastní ofenzivy u Lublinu na severní frontě. Jako další místa jeho bojů je uváděna v dobrozdání ministerstva války Costa d’Agra, Monte Maggio a Coston-Asiero. 30. června 1917 odchází na odpočinek a je přidělen k pluku pevnostního dělostřelectva č. 4. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 25. srpna 1917 do šlechtického stavu s čestným titulem šlechtic/Edler. Listinou danou ve Vídni 15. listopadu 1917 byl pak Gottfriedovi šlechtici von Hanika udělen erb:
Ve zlatém štítě je červená kvádrová zeď o sedmi stínkách prolomená třemi střílnami, zpoza ní vyniká červená kvádrová věž o třech stínkách a jednom oknu provázená po každé straně černým hořícím granátem; v patě štítu se před zdí zdvíhá stříbrné trojvrší. Na štítě spočívá korunovaná turnajská pžílba s červeno - zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí červený lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě meč.
Michal FIALA
