Nejvyšším rozhodnutím ze dne 9. února 1912 povýšil císař František Josef I. Károlye Hertzku, lékaře v Budapešti a člena státní rady veřejného zdravotnictví, do uherského šlechtického stavu a udělil mu predikát hámosfalvi (de/von Hámosfalva). Listinou danou ve Vídni 5. prosince 1912 jemu, jeho synu Róbertovi, kterému byla 3. října 1903 povolena změna jména na Hámos, a dceři Ágnes provdané za Frigyese Vase, vzešlým z manželství s Ilonou Brode, udělil erb:
V zeleném štítě je zlatý okřídlený orlí spár svisle držící zlatou Aeskulapovu hůl ovinutou zlatým hadem s červeným jazykem, v pravém horním rohu spár doprovází zlatá hvězda, v levém horním rohu stříbrná lilie. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba se zeleno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý gryf s červeným jazykem držící v pravém spáru zelenou vavřínovou ratolest. Pod štítem se vine zelená páska se zlatou devizou LABOR OMNIA VINCIT.
Királyi Könyvek, 72. kötet, 508, 831, 832 oldal.
Michal FIALA