Friedrich (Bedřich) Hájek (1828–1912) se narodil 31. července 1828 v Čejkovicích nedaleko Vlašimi. Po dokončení studia práv se roku 1850 rozhodl pro kariéru soudce. Jak ale bylo tehdy běžné, vystřídal řadu působišť a to jak ve funkci soudce, tak státního zástupce. Po nástupu do státní služby působil jako praktikant u Zemského soudu Praze, Vysokém Mýtě a na finanční prokuratuře v Praze. Roku 1854 se stal auskultantem krajského soudu ve Vysokém Mýtě, o rok později byl povýšen na aktuára – nejprve v Ústí nad Orlicí, od roku 1857 opět ve Vysokém Mýtě. V roce 1858 byl již soudním adjunktem s přidělením v Jičíně a od roku 1864 v Kolíně. Roku 1865 se stal substitutem státního návladního v Kutné Hoře a o pět let později radou Zemského soudu v Praze. O sedm let později byl povýšen na radu Vrchního zemského soudu v Praze.
Za dlouholeté zásluhy byl 15. března 1891 vyznamenán titulem a charakterem dvorního rady a 27. října 1892 mu byl udělen rytířský kříž Leopoldova řádu. Při příležitosti odchodu do výslužby jej císař František Josef I. 16. listopadu 1894 povýšil do šlechtického stavu.
Listinou danou ve Vídni 27. února 1895 mu pak udělil čestný titul šlechtic/Edler, predikát von a erb, jenž dvorní rada Hájek odvodil z původního (z roku 1554, nikoli polepšeného z roku 1595) znaku slavného lékaře Tadeáše Hájka z Hájku (1525–1600):
Dělený štít. Nahoře je v černém zlatá korunní obroučka postrkaná navrchu osmi stříbrnými hvězdami. Dole jsou ve zlatě tři černá kosmá břevna. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dva rohy, pravý dělený černo – zlatě, levý opačně, mezi nimi zlatá hvězda.
Bedřich šlechtic Hájek zemřel 16. srpna 1912 v rodných Čejkovicích. S manželkou Leontinou rozenou Svobodovou (*1827), měl sedm dětí, ze kterých se pět, tři synové a dvě dcery, dožili dospělosti.
Michal FIALA – Jan Županič
