Hackmann von Augustinow

Demeter Hackmann se narodil v rodině řecko-orientálního vyznání v Unter Wikow v Bukovině (dnes Vicovu de Jos, Rumunsko) 23. ledna 1867. Do armády narukoval 23. ledna 1884 k pěšímu pluku č. 13 v nejnižší hodnosti. 17. srpna 1884 se stává titulárním desátníkem. Jako kadet titulární desátník přechází 18. srpna 1885 k pěšímu pluku č. 51, tam postupuje v kadetských hodnostech (desátník titulární četař 26. září 1885, desátník titulární šikovatel 16. července 1886, zástupce důstojníka 1. září 1886), až konečně 1. ledna 1889 získává hodnost poručíka a 1. května 1893 nadporučíka. 1. ledna 1897 je převelen k pionýrskému praporu č. 12, 1. května 1901 k pionýrskému praporu č. 6, u něhož se stává hejtmanem, 1. listopadu 1908 k praporu č. 14, 1. října 1912 k pionýrskému praporu č. 7 a 1. listopadu 1912 spolu s povýšením na majora k praporu č. 9. 1. listopadu 1913 je převelen k pěšímu praporu č. 69. Po vypuknutí Velké války se účastní bitev u Šabace v srpnu 1914, u Grodku a Lembergu v září 1915, 4. prosince 1914 u Brodku a 7. prosince 1914 u Augustynówa. 8. prosince 1914 podniká spolu se svou jednotkou útok na ruské pozice u Janówa, je těžce zraněn a padá do zajetí, z nějž se dostává až při výměně invalidů v květnu 1916. Mezitím byl 1. května 1915 povýšen na podplukovníka. Po svém osvobození je odvelen do týlu a 11. října 1916 přidělen k vojenskému technickému výboru, u nějž působí až do 30. listopadu 1916, kdy je odeslán na odpočinek. Aktivován s předchozím služebním zařazením je mezi 1. prosincem 1916 a 2. srpnem 1917. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 5. dubna 1917 jej císař Karel I. povýšil do šlechtického stavu, nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. září 1917 mu povolil užívat predikátu von Augustinow a listinou ze dne 3. října 1917 mu udělil erb:

Ve štítě je zlatý klín, v němž roste přirozený buk. Vpravo v modrém vyniká z klínu stříbrně pancéřovaná noha, jejíž stehno je kosmo prostřeleno stříbrným šípem. Vlevo v červeném je volný zlatý jetelový patriarší kříž, jehož spodní konec je uříznut. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com