Starobylá židovská rodina Grünebaumů pocházela z Frankfurtu nad Mohanem. Zde se jako její první předek roku 1607 připomíná Michel řečený zum grünen Baum, podle domovního štítu se zeleným stromem. Až do počátku 19. století bylo majetkové zázemí rodiny skromné. Roku 1800 ale přesídlil Michael Herz Grünebaum (1735-1825) se svou ženou Friedou rozenou Deutzovou a syny Herzem a Beerem do Vídně. Zde se rodina značně rozvětvila a získala i nemalý majetek.
Největší proslulosti dosáhl Gustav (1829-1905). Jeho matka, Therese (zemř. 1884) pocházela ze staré a zámožné rodiny Landauerů a byla prostřednictvím své sestry Nanette von Goldschmidt spřízněna s Rothschildy. Gustav vystudoval vídeňskou polytechniku a polytechnickou školu v bádenském Karlsruhe. Po absolutoriu roku 1852 byl přijat k c. k. privilegované Severní dráze císaře Ferdinanda, po jejímž dokončení v prosinci 1855 přešel k c. k .privilegované Státní železniční společnosti, kde setrval až roku 1871. Zpočátku pracoval přímo na budování tratí, v prosinci 1856 byl ale povolán přímo na ústředí společnosti a roku 1869 dosáhl funkce vrchního inženýra. Při své práci získal pověst vynikajícího experta a bylo mu nabídnuto místo ve státní službě. Dekretem ministerstva obchodu ze 17. dubna 1871 se Gustav Grünebaum stal dočasným (a od 26. července téhož roku definitivním) vrchním inspektorem generální inspekce rakouských drah.
Jeho zásluhy o rakouský stát byly v prosinci 1872 odměněny titulem císařského rady a v červenci následujícího roku se Grünebaum stal vládním radou. Za příkladný výkon povolání mu František Josef I. nejvyšším listem ze 16. října 1875 udělil řád Železné koruny III. třídy, na jehož základě požádal o povýšení do rytířského stavu. Následně diplomem z 31. ledna 1876 získal Gustav titul rytíř Grünebaum (Ritter von Grünebaum) a erb:
Zlato-stříbrně polcený štít s červenou hlavou se třemi jetelovými trojlístky. V pravém poli vyrůstá z dělící linie černý orel s červeným jazykem, v levé z červeného pahorku hnědý, zeleně olistěný strom. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Z pravé s černo-zlatými přikrývadly vyrůstá černý orel s červenými jazyky, z levé s červeno-stříbrnými přikrývadly hnědý, zeleně olistěný strom. Pod štítem je zlatá páska s černým heslem Für Pflicht und Ehre napsaným frakturou.
Svou kariéru rytíř Grünebaum zakončil jako c. k. dvorní rada a přednosta stavebního odboru c. k. generální inspekce rakouských státních drah. S manželkou Charlottou měl dceru a tři syny. Jeho potomci žili v Rakousku až do roku 1938, kdy ze země emigrovali.
Mladší větev Grünebaumů byla v letech 1909 a 1912 povýšena do šlechtického stavu s predikátem Grünebaum šlechtic z Brückwallu.
