Samuel Globic a jeho bratr Jan Daniel byli syny malostranského primase a konšela Baltazara, který před rokem 1620 získal (zřejmě od některého z palatinů) erb a predikát z Bučína. Nedlouho po bitvě na Bílé hoře, 20. února 1621, byl Baltazar na Lichtenštejnův příkaz uvězněn na Malostranské radnici a propuštěn až po sedmnácti týdnech, když před vyšetřovací komisí prokázal svou nevinu. Roku 1623 byl komisí k vyslýchání třetího stavu obviněn ze spiknutí proti císaři, útisku katolického náboženství, nabádání, „aby ouhlavní nepřítel Turek do krajů Českých povolán a uveden byl“, i z toho, že po bitvě na Bílé Hoře vyzýval k dalšímu odporu, ale opět se mu podařilo prokázat svou nevinu. Byl navíc osvobozen od pokuty, podržel si svůj majetek a krátce po propuštění byl dokonce jmenován členem komise k vyšetřovaní dluhů a pohledávek na konfiskovaných statcích za třetí stav a Menší Město pražské.
Samuel Globic († po 1685) se stal radním Starého Města pražského. V době obléhání Prahy Švédy bojoval v řadách městských setnin a ze svých prostředků navíc vystrojil k boji vlastní čeleď. Za tyto zásluhy byl 4. února 1653 povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Bučína a byl mu udělen erb:
Dělený štít. V horním modrém poli od dělící čáry vyniká polovičný jelen-desaterák se zlatými křídly a obojkem. Spodní pole je červené, stříbrnou špicí rozdělené na tři pole, ve kterých se vidí po jedné kouli - stříbrné v červeném a zlaté ve stříbrném. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí jelen z horního pole štítu.
Roku 1653 se Samuel připomíná jako zemský měřič Království českého. Roku 1683 vydal u Jana Nigrina spis Šimona Podolského z Podolí „Knížka o mírách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření v království Českém počátek svůj vzalo“. Roku 1667 byl jmenován dohlížitelem nad zemskými pevnostmi. S manželkou Juditou (†1662) měl dva syny – Samuela Rafaela (zřejmě 1637–1662), nadaného malíře, který zemřel v mladém věku v Římě, a Jana Daniela (†1680), doktora lékařství a žáka slavného Jana Marka Marciho, který spolu s otcem koupil roku 1667 od Zikmunda Kropáče z Krymlova poplužní dvůr na Smíchově a zemřel za morové rány roku 1680.
Mladší Baltazarův syn Jan Daniel Globic získal roku 1628 od otce dům na Malostranském náměstí. Později se ale oženil s Annou, vdovou po Janu Janušovi z Janušova, která mu věnem přinesla dům na Starém Městě pražském a další majetky. Usadil se proto na Starém Městě, kde se stal přísedícím při úřadě staroměstských nákladníků. Úřad zastával i v době obléhání. Přímých bojů se zřejmě neúčastnil, ale na vlastní náklady vyzbrojil svou čeládku a vyslal ji bránit hradby města, poskytoval obráncům pivo, obilí a dřevo na vybudování srubů a palisád, a to přesto, že byl při bojích zničen jeho dvůr za městskými hradbami, vinice i zahrady a ztracena veškerá úroda. Za tyto zásluhy byl 23. srpna 1662 povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Bučína a byl mu udělen erb:
Dělený štít. V horním modrém poli od dělící čáry vyniká polovičný jelen-dvanácterák se zlatými křídly a zlatým obojkem. Spodní pole je červené, stříbrnou špicí rozdělené na tři pole, ve kterých se vidí po jedné kouli, stříbrné v červeném a zlaté ve stříbrném a třech modrých ostruhových kolečcích o šesti hrotech - prvním napůl v horním a spodním poli štítu, druhým a třetím napůl v červených a stříbných polích spodní části štítu (tedy 1, 2). Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými a modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí jelen z horního pole štítu.
Potomci Jana Daniela Globice z Bučína žili v Čechách ještě v polovině 18. století.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
