Fuchs z Robettina

Pozdější podnikatel a šlechtic Robert Fuchs (1854-1925) se narodil v zámožné pražské měšťanské rodině. Vlastnil velkou papírnu v České Kamenici (Böhmisch Kamnitzer Papierfabriken Robert Fuchs), založenou již roku 1867, kde na počátku 20. století pracovalo na 550 dělníků. Roku 1907 pak zakoupil válcovnu železa v hornorakouském Haunoldmühle, kterou nechal přestavět na celulózku a papírnu (Holzstoff- und Papierenfabrik Robert Fuchs). Fuchsovy podniky exportovaly své výrobky především do zámoří – Jižní Ameriky, Indie, Indonésie, Číny, Japonska, na Blízký Východ a Austrálie. Byl nepochybně velmi zdatným obchodníkem a jeho zásluhy byly oceněny postupně titulem komerčního a císařského rady a řádem Železné koruny III. třídy.

 

Hlavní sídlo Fuchsovy firmy se nacházelo v Mikulášské ulici na Starém Městě Pražském, bezprostředně za Staroměstskou radnicí. V Praze také Fuchs investoval značné finanční prostředky k nákupu pozemků získaných při asanaci Židovského a Starého Města. Nemalou část takto získaných parcel ležících mezi Pinkasovou synagogou a Uměleckoprůmyslovým muzeem, které za 200 000 korun koupil od města Prahy, daroval Uměleckoprůmyslovému muzeu k provozování výstav pod širým nebem. Zároveň se významným způsobem zasloužil o záchranu a opravu Pinkasovy synagogy a patřil k předním členům pražské židovské obce.

 

Za tyto zásluhy jej císař František Josef I. na doporučení c. k. ministerstra veřejných prací povýšil nejvyšším rozhodnutím ze 30. prosince 1912 do šlechtického stavu s prominutím taxy. V polovině února následujícího roku Fuchs požádal o vydání listiny, udělení čestného titulu „šlechtic“ a povolení predikátu Robettin (česky Robětín), Rodek nebo Ronek. Diplomem z 21. února 1913 mu byl povolen predikát Fuchs šlechtic z Robettina (Fuchs šlechtic von Robbetin) a udělen erb:

 

Zlatou špicí modro-zeleně dělený štít. Ve špici se vidí ze zelené trávy rostoucí smrk přirozené barvy. V pravém poli je přes šikmo položené kladivo kosmo přeložená, vzhůru obrácená kotva – vše zlaté. V levém poli pak jsou tři zlaté hvězdy nad sebou. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a zeleno-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící před sebou rozvinutý svitek papíru.

 

Krátce po převzetí diplomu, koncem května 1913, vyvolal Fuchs na c. k. ministerstvu vnitra určitý zmatek svou prosbou, aby mu byla povolena a do listiny dodatečně zapsána i česká podoba přídomku: Robětín. Odvolával se přitom na skutečnost, že v minulých stoletích bylo užívání predikátu ve více jazykových mutacích běžné. Zdůraznil také, že tento přídomek uvedl do závorky hned za německé „Robbetin“. Šlechtický odbor ministerstva ale jeho žádost zamítl s tím, že rakouské předpisy povolují jen jednu variantu predikátu a že v případě povolení přídomku Robětín by musel odložit dosavadní.

 

Robert Fuchs šlechtic z Robbetina byl od roku 1885 ženatý s Hermine, dcerou budapešťského továrníka a velkoobchodníka Karla Ludwiga rytíře Postera, se kterou měl syny Herberta, Oswalda a Karla. Po roce 1918 žila rodina v Československu a změnila si jméno na Fuchs-Robettin. Robert zemřel roku 1925 v Praze a byl zpopelněn ve zdejším krematoriu.

 

Nejstarší syn Roberta a Hermine, Herbert (1886-1949), se oženil s Johannou (Hannou) Werfelovou (1896-1964). Přišla na svět v Praze jako druhé ze tří dětí zámožného majitele továrny na výrobu rukavic a kožené výrobky Rudolfa Werfela a Albine Kusee, dcery majitele mlýna. Jejím starším bratrem byl slavný spisovatel Franz Werfel (1890-1945). Pocházela původně z německé židovské rodiny, jejíž předek za napoleonských válek sloužil jako kurýr. Rodina se později usadila v Praze, kde získala nemalý majetek. V manželství se narodily dvě děti – Munzo (* zřejmě 1917) a Dorothea (1921-1998). Herbert pokračoval v otcově podnikání, ale byl také milovníkem hudby. Mezi jeho blízké přátele patřil i rakouský skladatel Alban Berg (1885-1935), který také Herberta často navštěvoval v jeho domě. Roku 1925 navázala Hanna Fuchs-Robettinová s Albanem intimní vztah. Utajený poměr trval až do skladatelovy smrti a inspiroval Berga k sepsání několika skladeb, jež věnoval své přítelkyni.

 

Většina členů rodiny Fuchs-Robbetin opustila Československo ještě před okupací a po vzniku protektorátu byl její majetek arizován. Herbert s manželkou a rodinou emigroval do Velké Británie. Odtud roku 1946 odjeli do USA a usadili se v New Yorku, kde Herbert roku 1949 zemřel. Jeho manželka získal roku 1952 americké občanství a zemřela tamtéž roku 1964.

 

 

Floros, Constantin, Alban Berg und Hanna Fuchs. Die Geschichte einer Liebe in Briefen, Zürich 2001.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com