MUDr. Anton Frölich (1760-1846) patřil mezi přední lékaře první poloviny 19. století a byl průkopníkem nových léčebných metod, například hydroterapie. Od roku 1818 zastával také úřad dvorního lékaře. Za tyto zásluhy jej císař František I. majestátem z 8. října 1824 povýšil do šlechtického stavu s predikátem Frölich šlechtic z Frölichsthalu/Frölich Edler von Frölichsthal a udělil mu erb:
Čtvrcený štít. 1. v modrém stříbrně oděna panna s černými vlasy a zeleným vavřínovým věncem na hlavě, v pravé ruce držící postaveného přirozeného svíjejícího se hada a v levé zlatý půlměsíc rohy vzhůru. 2. ve zlatě dvě šedě oděné paže se spojenýma rukama vynikající z okrajů štítu. 3. ve zlatě vpravo skála, jejímž středem protéká voda. 4. v modrém vedle sebe dva zlaté obilné snopy. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice s červeným jazykem.
Znak odkazuje na jeho úspěchy v oblasti lékařství a panna v prvním poli je, jak z pozdějších zpráv c. k. ministerstva vnitra vyplývá, řecká bohyně zdraví (a vládkyně měsíce) Hygieia.
Antonův syn Eugen (1797-1875) se narodil ve Vídni, kde také vystudoval práva. Po absolutoriu vstoupil roku 1821 do státní služby a kariéru završil jako dvorní rada u nejvyššího soudního dvora. Dne 15. listopadu 1870, po téměř půlstoletí služby, mu císař František Josef I. udělil nejvyšším listem za jeho dlouholeté a mimořádné zásluhy rytířský kříž Leopoldova řádu. Na jeho základě Eugen blíže nedatovaným listem z počátku února 1871 požádal o povýšení do rytířského stavu. Listinou ze 17. února 1871 mu byl udělen predikát rytíř Frölich z Frölichsthalu/Ritter Frölich von Frölichsthal a polepšen erb:
Čtvrcený štít. 1. v modrém stříbrně oděna panna s podkasaným šatem, zlatými vlasy a zeleným vavřínovým věncem na hlavě, v pravé ruce držící postaveného přirozeného svíjejícího se hada a v levé zlatou misku. 2. ve zlatě dvě šedě oděné paže se spojenýma rukama vynikající z okrajů štítu. 3. ve zlatě na zeleném trávníku vpravo skalnatá hora, z níž prýští pramen. 4. v modrém vedle sebe dva zlaté obilné snopy. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s modro – zlatými přikrývadly. Klenoty: I. rostoucí černá orlice s červeným jazykem; II. dva zlato – modře dělené rohy, mezi nimi svisle postavený přirozený, červeně převázaný liktorský svazek.
Již rytíř Eugen odložil příjmení Frölich a většinou se podepisoval jen predikátem. Příslušné nejvyšší povolení k tomuto kroku ale bylo uděleno až jeho vnukům Maximilianovi Viktorovi Maria Gustavovi (1870-1933), podplukovníkovi ve výslužby, ordonančnímu důstojníkovi XIII. sboru a držiteli Vojenského záslužného kříže III. třídy s válečnou dekorací a meči, Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc a Vojenského jubilejního kříže, JUDr. Viktoru Maria Eugenovi (1871-1937) okresnímu hejtmanovi v Dačicích, držiteli Válečného kříže za civilní zásluhy II. třídy, Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc, Jubilejní medaile a Jubilejního kříže pro civilní státní zaměstnance, JUDr. Heinrichovi Maria (1885-1967), doktoru práv a soudci ve Weizu ve Štýrsku, a Viktoru Antonu Paulovi (1869-1944), zemskému soudnímu radovi, nadporučíku-auditorovi, držiteli Vojenské záslužné medaile na stuze Medaile za statečnost, Jubilejní pamětní medaile pro ozbrojenou moc, Jubilejní medaile a Jubilejního kříže pro civilní zaměstnance císařem Karlem I. dne 1. srpna 1917. Nadále tedy užívali jen jména rytíř z Frölichsthalu/ Ritter von Frölichtshal.
Nedlouho po této události, 17. října 1917, požádali podplukovník Maximilian Viktor (1870-1933) s bratrem okresním hejtmanem JUDr. Viktorem Eugenem (1871-1937) a bratrancem radou zemského soudu a hejtmanem-auditorem v záloze Viktorem Antonem (1869-1944) o povýšení do stavu svobodných pánů bez taxy. Císař Karel I. schválil tuto prosbu – jako jednu z posledních – 10. listopadu 1918 v Schönbrunnu, pouhý den před svou rezignací na panovnická práva. Přestože udělení titulu bylo platné a povýšeným náležel predikát svobodný pán z Frölichsthalu/Freiherr von Frölichsthal, z důvodu rozpadu monarchie již k vydání příslušné nobilitační listiny nedošlo.
Jan ŹUPANIČ - Michal FIALA
