Matyáš Norbert Frischmann pocházel z Teplé na Plzeňsku, kde byl jeho otec Christoph purkmistrem a radním správcem. Zatímco starší syn Adam jej následoval v držení úřadu, mladší byl určen pro jinou kariéru. Od listopadu 1644 studoval na pražské univerzitě, kde se v květnu 1646 stal bakaláře. 17. prosince 1647 byl tepelským klášterem propuštěn z poddanství a v srpnu následujícího roku byl promován magistrem filozofie. Po jejich dokončení zahájil studium práv. Po obležení pražských měst Švédy roku 1648 sloužil ve studentské legii jako mušketýr a v jejich řadách setrval až do konce války. Vyznamenal se zvláště při posledním nepřátelském útoku na novoměstské hradby. Za tyto činy byl 6. května 1649 povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Ehrenkron a byl mu udělen erb:
Červeno-modře čtvrcený štít se stříbrným srdečným štítkem, ve kterém je červená (krvavá) ruka držící meč se zlatým jilcem a záštitou. V prvním a čtvrtém poli je stříbrný dvouocasý lev držící zelený vavřínový věnec - lev v prvním poli v levé, ve čtvrtém v pravé tlapě. Ve druhém a třetím poli se vidí zlatá koruna. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. V klenotu je rostoucí stříbrný korunovaný dvojocasý lev držící v pravé tlapě zelený vavřínový věnec.
Po ukončení studií se Frischmann stal důchodním písařem na jindřichohradeckém panství, později se usadil v Berouně, kde byl přijat do městské rady a jmenován královským rychtářem. Na funkci rezignoval v květnu 1674, kdy se stal hejtmanem královských panství Brandýs a Přerov nad Labem. Roku 1683 se oženil s Annou Barborou Miseronovou z Lisonu (1663–1712), se kterou měl tři syny. Nejstarší František Antonín získal doktorát teologie a stal se děkanem v Poděbradech a staroboleslavským kanovníkem. Druhorozený Josef se usadil na Novém Městě pražském, kde zastával úřad radního správce. Nejmladší Ondřej získal licenciát práv, později byl povýšen na doktora práv a stal se zemským advokátem. Tento úřad zastával plných 35 let, dalších 30 let byl radním Nového Města pražského. S manželkou Ludmilou Fleischmannovou z Tumpachu měl syna Františka, který byl 3. prosince 1717 v uznání zásluh svých a svých předků povýšen do českého rytířského stavu a byl mu potvrzen erb.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
