Rod Frischmannů pocházel z Teplé na Plzeňsku, kde byl Christoph Frischmann purkmistrem a radním správcem. Zde také zůstal jeho nejstarší syn Adam, který jej následoval v držení úřadu. Matyáš Jan (†1692) se stal lékařem a později také profesorem pražské univerzity. Oženil se s Annou Barborou Miseronovou z Lisonu (1663–1712), s níž měl syna Prokopa (†1728), jenž vstoupil do kláštera premonstrátů v Praze na Strahově.
Další syn Matyáš Norbert (†1688) od listopadu 1644 studoval na pražské univerzitě, kde se v květnu 1646 získal titul bakaláře filozofie. Ovšem teprve 17. prosince 1647 byl tepelským klášterem propuštěn z poddanství a v srpnu následujícího roku byl promován magistrem filozofie. Po jejich dokončení zahájil studium práv. Po obležení pražských měst Švédy roku 1648 sloužil ve studentské legii jako mušketýr a v jejich řadách setrval až do konce války. Vyznamenal se zvláště při posledním nepřátelském útoku na novoměstské hradby. Za tyto činy byl 6. května 1649 povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Ehrenkron a byl mu udělen erb:
Červeno-modře čtvrcený štít se stříbrným srdečným štítkem, ve kterém je červená (krvavá) ruka držící meč se zlatým jilcem a záštitou. V prvním a čtvrtém poli je stříbrný dvouocasý lev držící zelený vavřínový věnec - lev v prvním poli v levé, ve čtvrtém v pravé tlapě. Ve druhém a třetím poli se vidí zlatá koruna. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. V klenotu je rostoucí stříbrný korunovaný dvojocasý lev držící v pravé tlapě zelený vavřínový věnec.
Po ukončení studií se stal důchodním písařem na jindřichohradeckém panství, později se usadil v Berouně, kde byl přijat do městské rady a jmenován královským rychtářem. Na funkci rezignoval v květnu 1674, kdy se stal hejtmanem královských panství Brandýs a Přerov nad Labem. Zemřel roku 1688 v Brandýse nad Labem.
Další genealogie rodu je komplikovaná a ne zcela jasná. Matyáš Norbert Frischmann z Ehrenkronu byl zřejmě dvakrát ženatý. Poprvé s Annou Johannou Unčovskou z Rosenborthu, po jejíž smrti si roku 1665 vzal výrazně mladší Rosalií Helenou Mařanovou Bohdaneckou z Hodkova (*1644). Dva jeho synové se stali duchovními. Jan Kryštof vstoupil do premonstrátského kláštera v Teplé, František Antonín získal doktorát teologie a stal se děkanem v Poděbradech a staroboleslavským kanovníkem. Václav Josef (†1713) byl radním Nového Města pražského. Josef (†1713) se usadil na Novém Městě pražském, kde zastával úřad radního správce.
Rod pokračoval prostřednictvím Ondřeje Kryštofa (†1700), který se po zisku doktorátu práv stal zemským advokátem. Oženil s Ludmilou Fleischmannovou z Tumpachu, s tři dcery a syna Františka (1685–1731). Ten byl 3. prosince 1717 v uznání zásluh svých a svých předků povýšen do českého rytířského stavu a byl mu potvrzen erb. Byl dvakrát ženatý. Nejprve s Franciscou Minetti (†1722) a následně s Annou Anastázií Pachtovou z Rájova (†1728). Z prvního manželství měl dvě děti, které ale zemřely v raném věku. Františkem Frischmannem z Ehrenkronu tak rod vymřel.
-----------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
