Johann Friedel se narodil roku 1856 v Bergamu v Itálii, ale domovsky příslušný byl do Klagenfurtu. 1. září 1874 byl odveden jako poručík k 2. ženijnímu pluku. 1. listopadu 1877 je povýšen na nadporučíka, 11. května 1878 je přidělen k 11. polní rotě při okupaci Bosny a Hercegoviny, kde se podílí na opevňovacích pracích v okolí Derventy a Hanu, ale bez bojového kontaktu s nepřítelem. 1880 – 1882 absolvuje ženijní kurs. 11. června 1882 je přidělen k ředitelství vojenských staveb v Budapešti. 1. října 1883 je odvelen ke studiu architektury na Technické vysoké škole ve Vídni, současně studuje na Akademii výtvarných umění tamtéž. 1. listopadu 1883 je povýšen na hejtmana 2. třídy. V této hodnosti je po ukončení studia 1. srpna 1885 převelen k ženijnímu ředitelství v Praze jako stavební vedoucí Albrechtových kasáren. 15. listopadu 1887 je odvelen k Oddělení operačních záležitostí do Vídně. Tam se podílí na projektu nové výstavby, především na detailním návrhu Albrechtových kasáren na pozemcích po regulaci Dunaje. V zimě 1887/1888 se podílí na výstavbě baráků v Prądniku Czerwoném u Krakova. 1. května 1888 je povýšen na hejtmana 1. třídy, 1. listopadu 1893 je přeložen k ženijnímu a opevňovacímu ředitelství v Przemyślu. 30. srpna 1895 se stává majorem ženijního štábu a učitelem na Vojenské technické akademii, kde dosahuje 1. května 1897 hodnosti podplukovníka ženijního štábu. Povinnosti učit je zproštěn 31. srpna 1899 a 1. září 1899 je převelen k 18. pěšímu pluku jakožto velitel 3. praporu, ale pořád ve stavu ženijního štábu. 1. května 1900 dosahuje hodnosti plukovníka, 17. dubna 1901 je konečně přeřazen do stavu 18. pluku. 1. července 1901 je jmenován velitelem pěšího pluku č. 7. 11. červne 1906 je jmenován velitelem 91. zeměbranecké pěší brigády v Krakově, 1. listopadu 1906 se stává generálmajorem. 1. listopadu 1910 je povýšen na polního podmaršálka a 24. srpna 1914 na polního zbrojmistra. K 1. březnu 1915 je odeslán na odpočinek. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 18. října 1908 jej císař František Josef I. z obzvláštní milosti povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 20. listopadu 1908 udělil Johannu von Friedel erb:
V modrém štítě je červené kosmé břevno se zlatým cimbuřím po obou stranách nesoucí zlaté kružidlo, břevno je kosmo podložené zvráceným mečem se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, jedno modré mezi dvěma červenými.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. února 1915 jej císař povýšil u příležitosti odchodu na odpočinek do stavu svobodných pánů. Listinou danou ve Vídni 18. března 1915 polepšil Johannu svobodnému pánu von Friedel erb:
Polepšení spočívalo v přidání koruny svobodných pánů.
Johann Friedel se 24. listopadu 1883 v Kremži oženil s Irene Carutou Marií Buchfelder, s níž měl dva syny, Salvatora Johanna (*9. října 1884) a Ernsta Willfrieda (*1. dubna 1899). Zemřel 27. srpna 1928.
Michal FIALA
