Kašpar Václav Franz pocházel z katolické rodiny z Týnce nad Labem a jeho otec Benedikt byl pravděpodobně v době stavovského povstání pro víru pronásledován. V době obléhání Prahy Švédy roku 1648 pobýval v Praze. Přestože studentem univerzity pravděpodobně nebyl (imatrikulovat se jako student logiky, prvního ročníku filozofické fakulty, nechal až 10. prosince 1648), vstoupil však do řad studentské legie, v jejíchž řadách setrval až do odtažení nepřítele. Nedlouho po skončení třicetileté války, v květnu 1650 se stal bakalářem a v srpnu 1651 i magistrem filozofie a později vystudoval práva. Vstoupil do panovnických služeb, působil u zemských úřadů a nejpozději roku 1658 se stal radou knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna. Dne 22. června 1664 byl povýšen do rytířského stavu s predikátem z Frankhenheimu (von Frankhenheimb) a byl mu udělen erb:
Modro-červeně čtvrceno s modrým srdečním štítkem. V srdečním štítku je u pravého okraje skála a na ní doleva otočený stříbrný pegas. V prvním a čtvrtém poli se pak vidí stříbrná hradební zeď, za kterou vyrůstá obrněný muž s mečem v pravici. Ve druhém a třetím poli je doprava otočený zlatý korunovaný dvojocasý lev držící v předních tlapách zelenou olivovou ratolest. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou červeno-stříbrně a stříbrno-červeně dělená křídla, mezi nimiž vyrůstá lev ze štítu s palmovou ratolestí.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
