JUDr. Rudolf Franz (1842-1909), rakouský novinář a právník, byl synem kalvinistického superintendanta Gottfrieda Franze (1803-1873). Po promoci na vídeňské univerzitě nastoupil roku 1865 praxi u dolnorakouské finanční prokuratury a od roku 1870 působil na ministerstvu kultu a vzdělávání. V roce 1884 toto místo opustil, když byl jmenován prezidentem evangelické vrchní církevní rady augšpurského a helvétského vyznání. Roku 1887 jej panovník za zásluhy jmenoval doživotním členem panské sněmovny a tři roky nato sekčním šéfem a v roce 1903 tajným radou.
Za prokázané zásluhy jej jej císař František Josef I. 19. března 1909, při příležitosti odchodu do výslužby, povýšil bez taxy do stavu svobodných pánů. O pouhý den později Rudolf zemřel a listina proto byla vydána s datem 22. ledna 1910 jeho vdově Angelině rozené Rubenové a dětem Feodoře, Rudolfovi a Waltherovi spolu s predikátem svobodný pán/svobodná paní von Franz (Freiherr/Freiin von Franz) a následujícím erbem:
V modrém poli zlatá krokev, pod kterou se vidí na prostředním vršku trojúhelného rojvrší hrad s cimbuřím a dvěma řadami černých čtvercových oken (4:4), z jehož levé části vyniká vysoká věž se dvěma obdélnými okny, z jejíhož cimbuří vyrůstá kříž – vše zlaté. Na štítě stojí koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě otevřená, zlato-modře dělená křídla.
