Friedrich Fössl se narodil 28. ledna 1866 v Prešpurku, ale domovsky příslušný byl do Brna. 18. září 1885 byl v nejnižší hodnosti odveden k praporu polních myslivců č. 3. 18. srpna 1886 se stává titulárním podmyslivcem, 26. února 1887 titulárním četařem, 18. srpna 1887 kadetem myslivcem titulárním nadmyslivcem, 6. října 1887 kadetem nadmyslivcem a 1. března 1888 kadetem zástupcem důstojníka. Hodnosti poručíka dosahuje 1. května 1890. 1. listopadu 1890 je převelen k pluku tyrolských myslivců (později 1. pluk tyrolských císařských myslivců), v jehož řadách je 1. listopadu 1894 povýšen na nadporučíka, 1. listopadu 1902 na hejtmana, 1. května 1914 na majora a 1. listopadu 1915 na plukovníka. Po vypuknutí Velké války se účastnil bojů na severním bojišti proti Rusům. Jako velitel praporu a později jako prozatímní velitel pluku 292 dnů nepřetržitě bojoval s nepřítelem ve 190 střetnutích. Onemocněl tyfem a revmatismem, takže byl 27. května 1915 odvelen do posádkového špitálu. Do služby se vrací 8. července 1915 jako vedoucí vojenského výcviku a vzdělávání pochodových praporů a později jednoročních dobrovolníků. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. března 1916 jej císař František Josef I. za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem povýšil do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 30. června 1916 mu udělil titul Edler, predikát von a erb:
V modrém štítě stojí na přirozeném trávníku zlatá zeď s cimbuřím, uprostřed s představenou zlatou okrouhlou, směrem vzhůru se zužující věží prolomenou dvěma okny vedle sebe, s nástavbou zakrytou plochou červenou střechou, z níž vyniká zlatá vížka se dvěma okny, červenou cibulovou střechou a završenou zlatou makovicí. Zeď je po každé straně věže prolomená dvěma černými kruhovými střílnami, věž je vpravo provázena zlatou hvězdou, vlevo stříbrnou protěží. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě zlatý lovecký roh.
Michal FIALA
