Rod pochází od Abrahama, jenž se připomíná roku 1735 jako majitel domu v Rousínově. Ten později zdědil jeho syn Feiwel a vnuk Bezalel. Na počátku rodové slávy stál Bezalelův syn Feiwel (1778-1852), jenž na základě nařízení Josefa II. o židovských jménem přijal jméno Philipp. Založil koželužnu v Rousínově a jako první člen rodu získal větší majetek.
Jeho syn Alois/Alajos (1815-1880) se odstěhoval do uherské Pešti, kde založil velkoobchod se zemědělskými produkty. V dubnu 1848 konvertoval ke katolictví a později koupil velkostatek Böős (do roku 1948 Beš, nyní Gabčíkovo) v prešpurské župě, který přeměnil ve skvěle prosperující podnik a založil zde záhy slavný chov koní. Zasloužil se ale také o založení pešťské obchodní banky, investoval do těžby uhlí a stal se spoluzakladatelem prvního uherského cukrovaru. Za své zásluhy byl listinou z 8. května 1873 povýšen do uherského šlechtického stavu s predikátem Flesch z Böős (böősi Flesch/Flesch de Böős) a získal erb:
Modrý štít se zlatým hrotem, ve kterém se vidí černá kotva s příčným břevnem a závěsným kruhem. Hrot je provázen vždy jedním zlatým převázaným snopem. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v předních tlapách kotvu ze štítu.
ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
