Andreas Fleischmann se narodil v Praze roku 1812. Do vojska vstoupil 17. dubna 1828 jako vojín ex propriis u 4. praporu polních myslivců. 1. února 1839 se jako podporučík 2. třídy dostává k 12. praporu pěších myslivců, u nějž se 2. září 1842 stává podporučíkem 1. třídy a 16. května 1845 nadporučíkem. V této hodnosti je 30. září 1847 přeložen k 5. praporu polních myslivců, kde 21. září 1848 dosahuje hodnosti kapitána. 6. března 1849 je jako hejtman 1. třídy přeložen k 12./22. praporu polních myslivců. 16. ledna 1856 se jako rytmistr 1. třídy dostává k 5. četnickému pluku. 14. února 1856 je převelen k 18. četnickému pluku s působností majora, skutečným majorem se stává 14. července 1857. Během své kariéry se účastnil na tažení do Uher v letech 1848 a 1849. Nejvíce se vyznamenal 5. srpna 1849, kdy na čele 4. roty svého praporu překročil pod palbou kartáčů a pušek řeku Tiszu, a obsadil nepřátelskou šanci, kde ukořistil tři děla a získal množství zajatců a napomohl tak k snadnějšímu přechodu 3. armádního sboru přes řeku. Panovník tento čin ocenil udělením Vojenského záslužného kříže a Důstojnickým vyznamenáním 1. třídy. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej František Josef I. listinou danou ve Vídni 10. června 1860 povýšil do šlechtického stavu, udělil mu predikát von Theissruck a erb:
V červeném štítě je břevno protékané přirozenou vodou, z něhož vyrůstá stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě tři stříbrné šípy obrácené hroty dolů.
Andreas Fleischmann von Theissruck zemřel v Praze 20. ledna 1882 jako podplukovník na penzi. S manželkou Gabrielou (+1867, Wiener Neustadt) měl syny Josefa (*1850, Szatmár), Moritze (*1851/2, Olomouc) a Emericha (*1858, Prešpurk).
Michal FIALA
