Ignaz Fleischmann se narodil 26. července 1857 v Meranu v Tyrolích. Do armády byl odveden 15. září 1874 k Tyrolskému mysliveckému pluku v nejnižší hodnosti. Závodčím se stává 26. května 1875, podmyslivcem 6. října 1875, podmyslivcem titulárním četařem 8. dubna 1877. Od 18. srpna 1878 je kadetem podmyslivcem titulárním četařem, od 21. října 1878 kadetem zástupcem důstojníka. Hodnosti poručíka dosahuje 1. listopadu 1878, nadporučíka 1. listopadu 1883 a hejtmana 1. listopadu 1890. 20. dubna 1895 je převelen k 3 pluku tyrolských císařských myslivců, kde získává hodnost majora, a to 1. května 1902. 29. října 1905 přechází k 2. pluku tyrolských císařských myslivců a 1. května 1907 je povýšen na podplukovníka. 18. dubna 1910 je přeložen k pěšímu pluku č. 54, od 16. října 1910 působí jako zástupce velitele 11. horské brigády, 11. listopadu 1910 je povýšen na plukovníka. 30. dubna 1911 se stává velitelem 3. pluku tyrolských císařských myslivců, v kteréžto hodnosti slouží až do svého odchodu na odpočinek k 1. březnu 1913. Po vypuknutí Velké války je 27. září 1914 v uherské Kasse (dnes Košice) reaktivován, 1. října 1914 přebírá velení skupiny sedmi praporů a tří baterií podřízených velení v Munkácsi, s nimiž odchází na frontu. 3. října dosahuje Szolyvy v Karpatech, kde se účastní všech bojů až do 1. října 1915, kdy je kvůli onemocnění poslán na dovolenou a s účinností od 1. prosince 1915 poslán znovu na odpočinek. Ještě předtím 31. října 1914 získává hodnost titulárního generálmajora a 1. března 1915 se stává skutečným generálmajorem. 19. října 1917 v bavorském Mnichově požádal o povýšení do šlechtického stavu na základě třicetileté služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem, čemuž císař Karel I. vyhověl nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. května 1918 a udělil mu též titul šlechtic/Edler. K žádosti byl přiložen náčrtek požadovaného erbu:
V červeném štítě je stříbrné šikmé břevno, v němž vyniká ze spodního okraje štítu obrněné předloktí držící v obrněné pěsti meč se zlatým jilcem a záštitou, provázené nahoře stříbrným květem protěže se zlatým semeníkem a dole stříbrnou, svisle postavenou podkovou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí orlice se zlatou zbrojí a s červeným jazykem. Diplom s erbem však již nebyl vydán.
Michal FIALA
